Kterak Týna a Štěpán zkouší žít s čistým svědomím, aneb vegan in progress.

PROČ SVĚDOMÍ?

Je důvodem, proč jsem byla vegetariánkou a také tím, proč jsem začala s veganstvím.

Jde o etiku. O soucit.
Nemá to pro mne nic společného s náboženstvím. Není to ani módní záležitost - tyto dvě možnosti představují většinové prvotní reakce okolí. Hodně lidí dokáže tento postoj jakž takž přijmout díky argumentu zdravého životní stylu. To pro mě ale není prioritou, přestože jsem se kvůli neustálému a každodennímu tlaku okolí musela naučit obhajovat vegetariánství či veganství i po zdravotní stránce (ačkoliv já také nikomu nevyčítám, že to, že se cpe bůčkem je nezdravé a že si myslím, že bude nemocný a brzy umře, přestože je to u takového člověka mnohem pravděpodobnější než u někoho s vege-stravou).

Faktem je, že mám prostě ráda zvířata. Je mi jich líto, když trpí a umírají. To je celé. Tak moc je to jednoduché. Ne tím povrchním způsobem jako většinová společnost - aneb "Jé, to je krásné štěňátko! Jeden hamburger prosím." Prostě je mám ráda natolik, že s nimi soucítím a nechci jim ubližovat. Nechci, aby byla zabíjena, nechci se podílet na jejich trápení.

Odmítnutí masa je pro mne správná věc. Je pro mne úlevou. Je řešením, abych mohla sama se sebou žít v souladu. Vím, že nezměním celý svět a že nezabráním utrpení a zabíjení živých tvorů, zvířat ani lidí. To není v mé moci. Ale v mé moci je to, jak se budu chovat a žít já konkrétně. A to není tak úplně málo :)

"Před 150 lety by vás považovali za blázny, pokud byste se zasazovali za konec otroctví. Před 100 lety by se vám smáli za návrh, že by ženy měly mít volební právo. Před 25 lety by vás nazvali perverzním za obhajobu práv gayů. Dnes se nám smějí, když chceme, aby skončilo otroctví zvířat. Jednoho dne se smát nebudou." Gary Smith


OD VEGETARIÁNSTVÍ K VEGANSTVÍ.

Byla to dlouhá a pomalá cesta, trvalo to pár let, než jsem sama sebe i své okolí, především rodiče, definitivně přesvědčila o tom, že skutečně zvířata jíst nechci a nebudu, a přesto bez nich můžu dál fungovat a neumřu, ale - podařilo se.

Ovšem pouhým odmítnutím masa to nekončí. Postupně, pokud chce, informuje se a nezavírá před tím oči, si člověk začne uvědomovat i všechny další věci, které s tím souvisí. A tak jsem tedy začala kupovat veganskou kosmetiku, netestovanou na zvířatech. Také jsem si uvědomila, že ve velkochovech zvířata "žijí" své krátké životy jako v koncentráku - jsou zavřená v malém prostoru, mnohá z nich za celý život nespatří oblohu a sluneční světlo, jsou vydána lidem na pospas. Někteří z nich se mohou chovat vlídněji, jiní je berou jen jako stroje a jiní - jsou sadisti. A společnost je s tím ok, protože víte proč? Zvířata nemohou mluvit. Jako by se stala věcmi, jsou jen prostředky k dispozici našemu použití, jako by neměla žádné své životy, necítila bolest. Co je nejhorší, všichni okolo to berou jako normální, nikdo se nad tím nepozastaví, nikdo je nepolituje.

Proč ne mléko? Nechci se podílet na procesu jeho výroby, na tom, že krávy jsou dokola násilně oplodňovány a telata se jim odebírají - do 24 hodin po porodu je to prý "humánní", aby si nevytvořila citové pouto - ale víte co? Nevidím nic humánního na tom odtrhnout čerstvě narozené miminko od jeho maminky. Jenže nechat ho tam by se co? Finančně nevyplatilo, že? A protože krávy jsou inteligentní zvířata (jen málo lidí jim ale dá prostor to projevit a uvědomí si to), tak tím samozřejmě trpí a to hodně. Některé krávy naříkají mnoho dní, nehledě na bezprizorní opuštěná telátka, kterým se ani nedává mateřské mléko pro ně určené, protože to jim seberou lidé. To samé se děje stále dokola, než je pošlou na jatka - některé už jako telátka, dospělé krávy na mléko většinou po 4-5 letech, kdy mají za sebou cca 4 taková traumata a jejich těla jsou na další porod příliš vyčerpaná. Zjistila jsem, že "klasické" mléko se dá velice snadno nahradit - vůbec ho nepostrádám, na chuti žádné jídlo neutrpělo, naopak rostlinných mlék je mnoho druhů a jsou k sehnání již prakticky všude, takže žádný problém.

"Problémem je, že lidé viktimizují zvířata v takové míře, že už nejsou ani považována za oběti. Nejsou považována za nic. Nejsou nic. Nepočítají je, nezajímají se o ně, jsou to pro ně komodity jako televize nebo mobilní telefony. Obrátili jsme zvířata do neživých objektů - sendvičů a obuvi." Gary Yourofsky

Můj původní plán byl vyřešit to podporováním BIO chovů - kupovat mléko a vejce jen z těchto zdrojů. Nicméně, časem mi (s nefalšovanou hrůzou) došlo, hodně položek v jídelníčku, např. čokolády, těstoviny, piškoty - mléko či vejce obsahují, a jejich původ je přinejmenším nejasný. Z drtivé většiny jistě nepůjde o mléko a vejce z od spokojených kraviček a slepiček. Jenže víte co? I v BIO chovech proces výroby mléka a vajec zůstává stejný. Jsou to lepší podmínky, ale zvířata stále zůstávají v otroctví, nemohou žít své životy, pro které měla být narozena. A nakonec skončí jak? Mrtvá. Daleko předtím, než by se tak mělo stát od přírody.

Postupně si tedy rozšiřuji a buduji sortiment "nezávadných" potravin v nabídce běžných obchodů a také předělávám klasické recepty tak, aby vyhovovaly mým etickým požadavkům - neubližovat živým tvorům. Vaření nikdy nebylo zrovna mým koníčkem, ale jak se říká - život člověka donutí dělat různé věci :D Snažím se proto o recepty časově nepříliš náročné, jednoduché, pokud možno výživné a s dostupnými surovinami - a nakonec z toho mám vždy samozřejmě radost.


BLOG.

Tyhle stránky vlastně původně vznikly jako digitální archiv mých receptů, abych je měla kdykoli k dispozici, kdyby jejich papírovou předlohu třeba potkalo nějaké neštěstí (kýžený sešit, o kterém je řeč, mi totiž již jednou málem začal hořet a několikrát byl polit, čili mé obavy jsou oprávněné). Aktuálně pracuji na proměně svých starých "běžných" vegetariánských receptů na veganské. No a protože tápu ještě stále i v ostatních oblastech života, jak žít s co nejlepším svědomím a vědomím, že nikomu neubližuji, má tento blog širší záběr. Pomalu si sestavuji malou databázi ryze veganských výrobků a jejich případných recenzí - ať už jde o jídlo nebo kosmetiku netestovanou na zvířatech, kterou jsme doma vyzkoušeli - zaznamenávám si, které nám vyhovují nebo taky nevyhovují - a kde je možné je sehnat.

Plánuji hledat veganské, ekologické a cruelty-free alternativy k běžným výrobkům, které v domácnosti používáme, a postupně je takto nahrazovat těmi, které se osvědčí jako vyhovující a funkční. Zatím úplně neřeším ve složení palmový olej nebo chemii v kosmetice, tak daleko jsem se ještě nedostala. Zatím mi jde jen o to, aby to neobsahovalo živočišné složky a aby to nebylo testováno na zvířatech. K překonání těchto dvou věcí se snad v budoucnu také dostanu, ale v této době jsou pro mne prioritní jiné záležitosti.

Tyto stránky by mi měly sloužit pro orientaci a pomoci mi tak přehledně zorganizovat můj vege-život. Když tu někdo najde inspiraci i pro ten svůj, budu jen ráda :)

Komentáře