Báječně formulované odpovědi na ty nejúnavnější otázky, kterým musel čelit asi každý vegan :)
Autor: Tereza Vandrovcová, Zdroj: http://soucitne.cz/rostlinna-strava-argumenty-odpovedi
Zvířata se navzájem také žerou (běžte přesvědčit lva ať žere trávu)
1) Role v ekosystému: Predátoři mají ve svém ekosystému, na rozdíl od intenzivních velkochovů člověkem vyšlechtěných druhů, svůj přirozený význam. Lidská konzumace masa (jejíž dnešní míra nemá historickou obdobu) je oproti tomu ekologickou katastrofou.
2) Problematika v napodobování zvířat: V naší společnosti pokud vím není zvykem odvozovat své morální zásady od světa zvířat. Pokud by to bylo pravidlem, pak by bylo v pořádku i to, aby žena hned po souloži ukousla svému partnerovi hlavu, nebo aby muž zabil a sežral děti své partnerky jako je to u kudlanky nábožné a lva. Jak řekl Gándhí „Protože stojíme výš než zvířecí svět, děláme chybu, když napodobujeme jeho zvyky.“
3) Možnost výběru: Predátoři, na rozdíl od člověka, nemají na výběr a kde není možnost volby, tam není ani prostor pro morálku. Člověk má mnoho jiných způsobů obživy, takže konzumaci masa a zabíjení pro svůj život nepotřebuje.
4) Člověk, na rozdíl od lva, už dávno neloví: Zvíře, jakožto oběť predátora v přírodě, má jednak šanci důstojně prožít svůj čas ve svém přirozeném prostředí ve svých sociálních skupinách a má alespoň nějakou šanci se zachránit, utéct. Je to do jisté míry vyrovnaný boj (což se o velkochovech, kde má zvíře nalajnovaný život od chvíle umělého početí, a pásových jatkách říct nedá).
Pociťuji velký rozdíl mezi tím, kdy jedinec žije svobodně se svými potomky a partnery, ačkoliv ho něco může lapnout, protože nedávalo pozor nebo bylo nemocné, a tím, kdy se narodí ve velkochovu, je kojeno přes mříže, předčasně odstaveno, vykastrováno bez anestezie, zmrzačeno (amputace ocasu, zubů, zobáků - toto vše je zákonem schválená praxe) a posláno na jatka (v případě "telecího" či "selátek na grill") nebo do jiného velkochovu, kde svůj (člověkem určený) čas stráví v boxech, ve kterých se nemůže ani otočit a světlem na konci tunelu je mnohahodinový transport do stresujícího prostředí jatek, kde je zpracováván stroji a lidmi, kteří si už dávno vytvořili citovou distanci.
5) Sebereflexe a morální uvažování: Jelikož si člověk na rozdíl od jiných zvířat uvědomuje morální aspekty svého jednání, vzniká i jistá odpovědnost za své činy. Člověk má morální hodnoty, a jestliže je aplikuje na svůj druh, není důvod, proč by je nerozšířil i na druhy ostatní (viz Peter Singer, Steven Pinker…) pakliže si uvědomí, že i jiná stvoření vnímají, mají strach, trpí atd. Zvířata můžeme v tomto aspektu přirovnat k malým dětem - mohou mít pouze práva, ne povinnosti. Pravděpodobně nemají možnost sebereflexe. Když si navzájem ublíží dvě malé děti, tak toho viníka nikdo do vězení nepošle - on to nedovedl zhodnotit, nemůže být potrestán. Stejně tak je to u zvířat, která se zabíjí navzájem.
Nechápu, co vám na živočišné výrobě vadí!
Vzhledem k tomu, že jsou tzv. hospodářská zvířata na mentální i emocionální úrovní dvou až tříletých dětí, že je živočišná výroba jednou z nejzávažnějších ekologických hrozeb současnosti, že víme, že dokážeme žít a být ještě zdravější bez konzumace živočišných výrobků a také vzhledem k tomu, že žijeme ve společnosti nadbytku, která nám dává na výběr, lze zabíjení zvířat pro jídlo považovat za eticky velice problematické a čím dál obtížněji obhajitelné.
Běžte vysvětlit Eskymákům, že mají být vegetariáni - umřeli by.
Eskymáci jednak nemají na výběr, jednak nemají velkochovy, takze to je podobná situace jako u predátorů ve volné přírodě.
Zvířata lovíme už od pradávna, stejně tak zvířata se zabíjejí mezi sebou.
To, že jsme něco dělali dlouho nebo že to dělají ostatní zvířata, neznamená, že je to správně. Stejným způsobem by šel obhájit třeba kanibalismus nebo otroctví. Lidstvo se prostě morálně vyvíjí a je to tak správné :-)
Člověk je také zvíře, navíc všežravé a ostatní zvířata se také jedí a řídí svými pudy. Proč ne my?
Ano - člověk je zvíře, to je pravda. Ba dokonce zvíře všežravé! A zároveň je to zvíře, které si je schpno uvědomit - ba dokonce vědecky změřit utrpení ostatních zvířat, zvíře, které má moderní nutriční informace, které mu umožňují si sestavit stravu bez nutnosti živočišné výroby a ve výsledku zvíře, které má možnost se odmítnout podílet na snadno vyhnutelném násilí. Kromě pudů máme i civilizační proces, takže nemusíme jíst zvířata ani se navzájem znásilňovat na potkání. Někoho to štve, někdo je rád :)
Veganství není přirozené
Přirozené nerovná se automaticky dobré, a naopak. Definování toho, co je správné, tím, co je přirozené, se ve filosofii označuje jako naturalistický omyl. Samotná myšlenka „přirozenosti“ je navíc velice zavádějící. Možná si myslíme, že je pro člověka přirozené to, jak se choval dříve. Potom je však nepřirozená veškerá praxe současné medicíny, moderní technologie a v důsledku třeba i legislativa. Chápeme ale jako špatné jít na laserovou operaci očí, vlastnit smartphone nebo nekrást? Můžeme si ale říci, že přirozené je pro člověka vyvíjet se a hledat stále nové postupy pro zvýšení kvality jeho života. Potom je přirozená medicína, záchrana slabých novorozenců, ale stejně tak může být přirozené veganství, jako moderní životní styl, který přináší mnoho benefitů v oblasti zdraví či ochrany životního prostředí a bylo by tak pro zachování našeho druhu velkou výhodou.
Člověk je od přírody všežravec, který potřebuje ke svému zdraví bílkoviny (příp. jiné látky) které jsou ve velké míře obsažené v masu
1) Být všežravec znamená mít možnost si vybírat: To, že je člověk definován jako všežravec, neznamená, že k plnohodnotnému životu potřebuje živočišnou stravu. Když se podíváme kolem světa, tak člověk dokáže přežít i na téměř živočišné stravě (Inuité) i na čistě rostlinné (Indové, někteří Číňané) a dokázal se díky této adaptaci rozšířit po celé planetě.
2) Rostlinná strava má více benefitů: Ze zdravotního hlediska je pro něj však optimální a v mnoha ohledech i výhodnější strava založená na rostlinných potravinách (jak ukazují všechny populační studie mladší deseti let - hezky je shrnuje toto video dr. Gregera). Světoví odborníci na výživu již dávno uznali, že při dodržování určitých zásad (doplňování B12ky) je možné živočišné potraviny ze stravy zcela vyloučit a využívat výhod snížené pravděpodobnosti mnoha nemocí jako např. zvýšeného cholesterolu, vysokého krevního tlaku, infarktu, cukrovky 2. typu atd. (viz http://soucitne.cz/deset-nedavnych-studii-ktere-mohou-ne-vegany-primet-k-zamysleni)
Nevyškrábali jsme se na vrchol potravního řetězce, abychom jedli zeleninu.
1) Stejně tak můžeme říct, že jsme se nevyškrábali na vrchol morální evoluce, abychom zotročovali a zabíjeli naše spoluobčany, když díky etologickým výzkumům chápeme, že jim to ubližuje. Maso a produkty živočišného původu skutečně nejsou důležité pro naše tělo a rostlinná strava má řadu výhod v léčbě i prevenci mnoha onemocnění, na tom se shodnou všechny relevantní instituce vyspělé medicíny. Krom toho, na rozdíl od přirozených predátorů naše chovy umělé šlechtěných druhů bez možnosti život na svobodě stojí zcela mimo potravní řetězec.
2) Z biologického hlediska se člověk potravního řetězce vůbec neúčastní, protože ten je v přírodě založen na vyvažování rovnováhy stavů a přírodním výběru. My zvířata chováme mimo přirozené ekosystémy a zabíjíme je bez rozdílu v dětsví či pubertě, takže nedochází k přírodnímu výběru.
Člověk už od svého zrození zabíjel zvířata pro maso,
Člověk se od pradávna hlavně uměl přizpůsobit měnícímu se prostředí - když došlo k mizení pralesů, začal lovit, když došla lovná zvěř, začal zemědělčit, no a když už se na planetu sotva vejdeme, začal prosazovat veganství. Sláva evoluci :)
Maso se bude jíst vždycky - toto je utopie
Myslím, že se maso nebude jíst vždy - resp. určitě ne v takové míře jako dnes. V lidské historii neustále probíhá k razantním zmenám, jak se přizpůsobujeme měnícím podmínkám a myslím, že tomu tak bude i nadále. Přelomovými momenty byl počátek lovu, poté zemědělství, pak indsutrializace no a dnes vše napovídá tomu, že se lidstvo od živočišné stravy postupně odkloní úplně.
Důvody jsou tři - jednak stále více poznáváme mysl zvířat díky etologii (to vytváří morální dilemata ohledně zacházení s nimi), dále máme moderní lékařské poznatky, které ukazují, jak se stravovat bez využívání zvířat a ještě z toho mít zdravotní výhody a za třetí se živočišná produkce stává ekologickou hrozbou. http://soucitne.cz/stitky/ekologie
Fyziologicky jsme uzpůsobeni k tomu, abychom jedli maso
Naše ústrojí rozhodně není nastaveno na takové množství masa, jaké je dnes konzumováno (ještě před sto lety se jedlo maso 1x týdně). Z dnešní úrovně konzumace krav a prasat, kdy jíme maso prakticky každý den, příjmáme příliš mnoho nasycených tůků, máme vysoký cholesterol, nadváhu a další tzv. "civilizační choroby". Naštěstí máme na výber jíst i stravu rostlinnou (zdroj). Právě díky naší možnosti výberu se lidstvu podařilo expandovat po celé planetě, kde dnes naleznete všechny možné stravovací návyky od indických vegetariánů (kteří mají i přes někdy otřesné hygienické podmínky poměrně dlouhou délku života) až po inuitské masožrouty.
Vegetariánství/veganství není zdravé, protože neposkytuje dostatek bílkovin (či jiných látek)
1) Kvalitní bílkoviny lze získat i z luštěnin, rýže, obilovin (těstovin, pečiva), ořechů nebo tradičních asijských výrobků jako je tofu nebo tempeh. Důkazem toho je mnoho vrcholových sportovců veganů - podívejte se na stránky českých vrcholových veganských sportovců Vegan Fighter. Co se týče dalších látek, přečtěte si článek Živiny a jejich zdroje nebo Vegetariánskou výživu v kostce, kde najdete potřebné informace.
2) V anglicky mluvících zemích se o zdravotní nezávadnosti absence masa již dávno nevede žádná seriózní debata a naopak je správně rozvržené veganství vyzdvihováno pro své zdravotní výhody. Americká dietetická asociace i Kanadští dietologové a další relevantní instituce (zdroj) jasně deklarují, že správně rozvržená veganská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. Vedle nekuřáctví je rostlinná strava nejlepší prevencí cukrovky, vysokého krevního tlaku, infarktu, dna a některých druhů rakoviny. Dobře rozvržená veganská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětský věk i dospívání.
Každý nováček, který nebyl vychován ve veganské rodině, by se měl informovat, jak vypadá správně složená strava vegana (viz článek Živiny a jejich zdroje). Velká změna jídelníčku to není, neboť základ je pro všechny skupiny diet stejný (obiloviny, zelenina, ovoce). Maso a další živočišné produkty lze snadno nahradit výrobky jako je tofu, tempeh, sojové kostky, různými druhy luštěnin (cizrna, mungo fazole), obilovinami (qunoia, bulgur) či ořechy (para ořechy, vlašské ořechy, kokos). Vegani by si měli zajistit přísun vitamínu B12, který se jako jediný v rostlinné stravě nevyskytuje (produkují jej bakterie). Než však začnete žehrat na to, že snad proto tato strava není pro člověka vhodná, je dobré si uvědomit, že stejnou potřebu mají i jiná převážně býložravá zvířata jako jsou gorily. Mohli bychom podobně jako gorily konzumovat vlastní výkaly, zeleninu od hlíny nebo zbytky hmyzu na rostlinách, ale díky civilizačnímu pokroku máme suplementy vyrobené z bakteriálních kultur a můžeme si užívat zdravotních výhod rostlinné stravy bez slevování z hygienických návyků. Více info v článku Vitamin B12 - Často kladené otázky a Vitamin B12: záztračná pilulka, nebo Achillova pata veganství?
3) Možnost suplementace považuji za jednu z nej vychytávek moderní doby... Nad jodidovanou solí ani před podáváním rybího tuku dětem (kvůli vit D a omega3) se už nikdo nepozastavuje. Věřím, že stejné to bude i s vitaminem B12, který navíc není syntetický (lidé neví, jak ho chemicky vytvořit), ale je pěstován coby bakteriální kultura. Oproti "pěstování" např. krávy je to mnohem udržitelnější varianta - nehledě na to, že ve ve velkochovech se zvířatům všechny tyto vitaminy (A, B12 či kobalt, D aj.) podávají v potravě, takže i majorita je má ze suplementů.
Odkazy na konkrétní studie ukazující zdravotní nezávadnost a naopak výhodnost vegetariánské a veganské stravy najdete např. na těchto odkazech:
Těchto 10 významných odborných institucí schvaluje veganství
Vegetarian diets and the incidence of cancer in a low-risk population (2013).
Metabolism of triglyceride-rich lipoproteins and transfer of lipids to high-density lipoproteins (HDL) in vegan and omnivore subjects (2011).
Relationship of carotid intima-media thickness and duration of vegetarian diet in Chinese male vegetarians (2011).
The Merits and Pitfalls of Vegetarianism (2007).
Nutrition concerns and health effects of vegetarian diets (2010).
Iron status of vegetarians (1994).
Iron and vegetarian diets (2012).
Článek, který se věnuje současné proměně paradigmatu, kdy dříve bylo na rostlinnou stravu pohlíženo jako nebezpečný risk a dnes naopak jako na cestu k lepšímu zdraví.
The contribution of vegetarian diets to health and disease: a paradigm shift?
Kdyby člověk nebyl lovec, nikdy by se mu nevyvinul mozek do dnešní podoby. A nepřežil by dobu ledovou!
1) Moderní antropologické studie poukazují na to, že maso nehrálo klíčovou úlohu a bylo pouze jedním z mnoha faktorů zlepšení energetické bilance. Vliv měl např. bipedalismus (chození po dvou, které nám ušetřilo energii), mechanické a tepelné zpracování potravy a obecně vyšší kalorický příjem, jehož zdrojem mohlo být dle oblasti maso, ale i hlízy s vysokým obsahem škrobů, sladké ovoce a tučné ořechy. Podrobnější info najdete v článku Konec jedné hypotézy: Maso nás neudělalo chytrými. Je ovšem pravda, že lidské všežravectví bylo ohromnou výhodou: mnoho lidských kmenů přežila díky výhodě vybrat si mezi rostlinnou a živočišnou stravou, ale nezle říct, že za vším je maso.
2) Je pravda, že bez masa by někteří lidé nepřežili, neboť se museli přizpůsobit dramaticky se měnícím podmínkám (např. když se měnilo klima nebo migrovali na sever). Jenže je tímto možné ospravedlnit současnou konzumaci masa, když máme na výběr tolik alternativ? Totéž lze říct o otroctví ve starověkém Řecku a Římě. Pokud by ctihodní občané té doby neměli otroky na špinavou práci, těžko by měli čas na filosofování, ani by nepostavili spoustu krásných staveb. To, že něco bylo nutné v minulosti, neznamená, že je to dobré dnes.
Základem úspěchu jakékoliv evoluce je umění přizpůsobit se svému prostředí. V minulosti bylo v důsledku zhoršených klimatických podmínek a migraci výhodné začít maso jíst, dnes je pro člověka výhodné (ba možná dokonce nevyhnutelné) jej jíst přestat. Živočišné proukty jsou totž ohromnou ekologickou zátěží: Jezte méně masa - jeho produkce příliš zatěžuje planetu, tvrdí vědci, Sustainability of meat-based and plant-based diets and the environment
Před 50 lety to nikdo neřešil. To jen dnešní svět neví coby, lidstvo je rozmazlené. A jsou jiné problémy jako plýtvání.
Před 200 lety se neřešila lidská práva, neřešila se ženská práva, homosexualita byla ještě pár desítek let nazpět trestnou činností... To, že něco nějak bylo, neznamená, že to tak musí zůstat na věčné časy.
Lidstvo je možná svým způsobem rozmazlené (nepereme u potoka na valše, zpravidla neumíráme na neštovice, nemusíme všechny knihy přepisovat ručně a dnes už je nemusíme ani tisknout + samozřejmě existuje spousta problémů jako zmiňované plýtvání jídlem), ale především je lidstvo určitým způsobem civilizované.
Buďme rádi, že se můžeme snažit být lepší než naši předci - oni udělali totéž.... a díky tomu je ve společnosti nějaký vývoj.
Neplýtvejme jídlem, preferujme lokální potraviny, jezděme na kole, buďme vegany atd... - nebo alespoň něco :-)
Kdyby člověk z masa nic neměl, tak by ho nejedl
Od počátku věků člověk konzumoval např. různé ne/bezpečné drogy aniž by je potřeboval. U masa je pravda, že v jednu chvíli bylo výhodnější získávat potravu zabíjením, jelikož nebyly jiné možnosti. Ovšem tento zvyk vydržel kvůli lidské oblibě v chuti zvířat a konzervativní povaze stravovacích návyků až do dnešních dnů, kdy už zde ta potřeba není. Nezapomínejme, že je mnoho společenských jevů, které nejsou funkční, ale přeci existují (tzv. dysfunkce).
Kdyby Bůh chtěl, abychom nejedli maso, dal by nám čtyři žaludky
Čtyři žaludky potřebuje přežvýkavec, který zpracovává celulózu. Na trávení zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů a obilovin je náš trávicí systém uzpůsoben dobře (gorila také čtyři žaludky nepotřebuje a živí se pouze rostlinami, příp. hmyzem). To, že jíst něco můžeme, neznamená, že musíme.
Bůh chce, abychom jedli maso - v Bibli je psáno, že zvířata jsou pro nás stvořená
Bůh stvořil zvířata v době, kdy jsme jako lidé žili v Edenu. Co nám Bůh řekl v Edenu? Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající sémě, kteráž jest na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž jest ovoce stromu), nesoucí símě; to bude vám za pokrm. (Gen 1:29-30) Na Zemi nebyl hřích, nebyla tu smrt, nikdo nikoho nezabíjel, tedy nikdo nikoho ani nejedl. Říct tedy, že zvířata jsou stvořena, abychom je jedli, je nesmysl. Další důkaz o tom je například Izajáš 11:6-7: I bude bydliti vlk s beránkem a pardus s kozlátkem ležeti; tolikéž tele a lvíče i krmný dobytek spolu budou, a malé pacholátko je povede. Také i kráva a medvědice spolu pásti se budou, a plod jejich spolu ležeti, lev pak jako vůl plevy jísti bude. Až přijde Boží Království, opět nebude smrt. Vše se vrátí ke starým pořádkům a NIKDO NIKOHO JÍST NEBUDE. Pokud tedy chceme vycházet z toho, jak byly věci stvořeny, je čas přestat zabíjet zvířata. Tak to bylo stvořeno.
Proč nepijete ani mléko?
Všechny krávy v mléčném průmyslu skončí na jatkách po vyčerpávajícím životě plném umělého oplodnění a vyčerpávajícího dojení. Krom toho nechceme koupí kravského mléka podporovat to, že jej nedostane tele, pro které je primárně určeno: http://soucitne.cz/chov-telat-v-cesku A jen pro zajímavost, víte, že dvě třetiny lidstva mléko nepije a nedokáže ho strávit? V živočišné říši jsme v pití mateřského mléka v dospělosti skutečnou raritou.
Člověk má vyšší hodnotu než zvíře!
1) Zcela přirozeně přisuzujeme větší hodnotu člověku blízkému, své rodině, svému kmenu, národu, rase, (mnoha lidem naopak více záleží na svém psovi či kočce než na oběti indických povodní, o které zaslechli ve zprávách). Já považuji za nejlepší to pojetí, které zohledňuje zájem každého jedince bez ohledu na příslušnost ke konkrétní rase, pohlaví, náboženskému vyznání či živočišnému druhu. Takový přístup např. prosazuje utilitarismus: "Míra bolesti záleží na její intenzitě i trvání, bolesti stejné intenzity a trvání jsou však stejně zlé, ať už je pociťují lidé, nebo zvířata". (Singer 2001, Osvobození zvířat, str. 32)
2) Myš je méně významná než člověk (posuzuje-li věc člověk), ale to neznamená, že si s ní můžeme dělat, co nás napadne (myslím, že bychom neměli ubližovat jiným živým a cítícím tvorům, pokud tak činit nemusíme pro své přežití). S rozvojem etických hodnot si postupně uvědomuje, že i jiné entity na tomto světě pociťují bolest, strach i radost stejně či podobně jako on, a že by se podle toho měl začít chovat. Je to přirozená snaha o morální konzistenci a výsledek hledání univerzálně platných etických principů. S poznáním přichází odpovědnost (to je přeci i v příběhu o jablku poznání). Téměř všechny vnější znaky, podle kterých usuzujeme, že ostatní lidé prožívají bolest, můžeme vidět i u jiných živočišných druhů, zvláště u těch, které jsou nám nejbližší - u savců a ptáků. Navíc dobře víme, že tito živočichové mají nervový systém podobný našemu. Ti, kteří studují chování jiných tvorů nebo žijí ve společnosti zvířat, se brzy naučí rozumět jejich reakcím stejně dobře jako tomu rozumí u dětí, někdy dokonce i lépe.
Co kdyby se všichni stali vegetariány? Všechno by se tu přemnožilo a co potom?
1) Člověk přeci nemá v přírodě regulační funkci dravce (jako třeba tygr nebo kočka) - zvířata pro svou potravu si v drtivé většině případů chová zvlášť, mimo přirozený ekosystém, takže na potenciální přemnožení žádný vliv nemá. Pokud by se všichni stali vegetariány (což by nebylo ze dne na den), lidé v zemědělství by snižovali počty narozených zvířat v zajetí podle momentální poptávky.
2) Ale ještě je třeba dodat, že tam, kde do přírody člověk zasahuje, způsobuje často obrovské škody a vymírání živočišných druhů (např. masivním rybolovem v oceánech). Kdyby lidé přestali konzumovat makrely, tresky, tuňáky atd., jejich počet by se časem snad dostal nad hranici ohrožení (od roku 1950 jejich výskyt klesl o 90%) - o přemnožení se dá hovořit jen stěží.
Co bude se všemi těmi zvířaty? Vypustíte je do divočiny? Nebo do zoo?
Je třeba mít na paměti, že člověk má naprostou kontrolu nad reprodukcí těchto zvířat a posílá je na jatka zpravidla ještě před dovršením dospělosti. Pakliže bude klesat poptávka po živ. produktech, hospodářská zvířata se postupně přestanou množit v souladu s touto klesající poptávkou. Není proto třeba přemýšlet nad scénářem milionů zvířat - veganská revoluce ze dne na den rozhodně neproběhne. A pokud by přesto bylo třeba se o nějaká zvířata postarat, již existují stovky azylů, které se o hospodářská zvířata nezištně starají až do jejich přirozené smrti - namátkou třeba Farm Sanctuary (USA), Santuario Gaia (Španělsko), Hof Butenland (Německo) nebo u nás právě vznikající Farma Naděje.
Řešení tedy vidím právě v té postupně se snižující poptávce. K ukončení využívání hosp. zvířat existují také ekologické důvody (skleníkové plyny, velká spotřeba vody, půdy aj.), které jsou vzhledem rostoucí populaci stále naléhavější.
Pro mnoho živočišných druhů by konec domestikace znamenal jejich vymření.
U některých druhů to může být pravda, ovšem nevidím mnoho smyslu v udržování umělých druhů, které byly člověkem vyšlechtěny na vysoký výkon a specifický užitek a pro které je mnohdy už samotná existence utrpením. Kuřata trpí bolestí kloubů pod vahou rychle rostoucího těla. Dojnice vlivem mnohonásobně vyšší dojivosti pociťují nesmírný tlak a často trpí nemocemi vemene i končetin. Nosnice, které dříve snášely ročně jen několik vajec, jich dnes produkují stovky, což je pro jejich metabolismus velice vyčerpávající.
A jen pro zajímavost - některé druhy (ač člověkem vyšlechtěné) umí žít i samostatně v přírodě např. zdivočelá domácí prasata žijící spokojený život na Bahamách. Rovněž lze předpokládat, že je budou chovat lidé v zájmových chovech (podobně jako třeba dnes oslíky či koně).
Zajímá-li vás vyhynutí živ. druhů, pak nezapomínejte ani na stovky volně žijících druhů, které dnes vymírají v místech, kde se pěstuje krmivo pro hospodářská zvířata (tedy jihoamerické pralesy a savany, které ustupují lánům s krmnou sojou a kukuřicí).
Co vám dává právo zabíjet rostliny? Taky jde o živé organismy!
Zvířata neodmítáme zabíjet z filozofické pozice nedotknutelnosti živých organismů, ale ze snahy o minimalizaci utrpení (ač úplně se mu v průmyslové době nevyhneme).
Rostliny taky cítí bolest, takže není třeba nic řešit. Jaký je rozdíl mezi konzumací rostlinny a zvířete?
1) Jistá elementární úroveň vnímavosti rostlin není argumentem pro ignorování prokázané úrovni bolesti, strachu a dalších emocí a kognitivních schopností na úrovni dvou až tříletých dětí, které nalézáme u tzv. hospodářských zvířat. Člověk a např. prase mají společnou centrální nervovou soustavu a spoustu dalších orgánů, ale i mentálních procesů, které lze jen těžko rozeznat od lidského, takže jsou si mnohem podobnější než třeba myš a pampeliška.
2) A i kdyby nám skutečně šlo o ušetření života rostlin, pak je nejlepší být vegany - ti jich zabijí totiž mnohem méně než masojedi. Je to kvůli nutnosti dodat hosp. zvířatům velké množství krmiv (soja, kukuřice a další obiloviny). Zvíře během svého života (než je zabito) totiž spotřebuje mnohem více rostlin než by člověk dokázal sám zkonzumovat.
3) Kromě plýtvání životů rostlin dochází v důsledku živočišné výroby k ohrožení celé planety. Deštné pralesy v Jižní Americe jsou drancovány v drtivé většině právě kvůli pastvinám a pěstování krmiv, která se dováží do evropských a amerických velkochovů. Živočišné produkty rovněž znamenají mnohem větší spotřebu vody a emise skleníkových plynů.
4) Musíme něco jíst, abychom si uchovali život a v rámci těchto podmínek si můžeme dovolit být konfliktní s ostatními obyvateli této planety jen do té míry, abychom sami nevymřeli. Proč nezvolit nejmenší možné utrpení (jak co do komplexnosti individuálního prožitku tak co do množství "trpících")?
5) Představte si, že k vám přijdu na návštěvu a utrhnu si na vašem záhonku kopretinu. Pak přstoupím k vašemu psovi a uříznu mu hlavu. Vážně nebudete vidět rozdíl? V jakém případě zavoláte policii?
6) Shrnutí: Vnímavost rostlin není argument proti veganství ze dvou důvodů: A) Veganství redukuje ubližování rostlinám a B) Pokud rostliny představují etické dilema, pak se týká nás všech, nejen veganů.
Víte kolik bakterií, prvoků a hlístů již lékaři sprovodili ze světa? Copak nemá roup dětský stejná práva jako já?
Ano, jisté procento utrpení je nevyhnutelné. Ale znamená to automaticky, že se nemáme starat o utrpení, které přímo ovlivnit můžeme? To bychom mohli odvrhnout etiku jako takovou a zabíjet vše, co nás napadne a jak nás napadne.
Ale kam až by to vedlo? Bude trestné na záhoně zabít žížalu? A co krysy?
Stejný argument používali i proti ochráncům lidských práv – dáme svobodu černochů, co nastane. Dáme volební právo ženám, kam až to půjde? Budou volit opice? Jde o to řešit to, co společnost považuje za další etický problém k řešení - není nutné hned zabíhat do extrémů.
Stále cítíme rozdíl mezi tím, zdali bylo zvíře zabito neúmyslně (žížala v záhoně) nebo pro zbytečné lidské choutky (žížala jako návnada).
Kdyby se všichni stali vegetariány, nebylo by dost místa na pěstování tolika rostlin na jejich uživení
Je třeba si uvědomit, kolik proteinu se musí dodat zvířeti během jeho života, než je zabito. Z 11 kg proteinu, které zkrmí např. tele, zůstane pro člověka jen půl kilogramu živočišného proteinu - čili získáme zpět méně než 5% toho, co jsme vložili.
Dále máme dejme tomu 1 akr půdy: pokud jej použijeme k pěstování rostlin s vysokým obsahem proteinu (hrách, fazole), získáme 150-200kg proteinu. Nebo jej použijeme na pěstování plodin, jimiž budeme krmit jateční zvířata, která potom sníme. V tom případě získáme 20-50 kg protenů.
Je čistě rostlinná produkce udržitelná?
Oproti živočišné produkci je na zdroje i půdu mnohem méně náročná. Lidská populace roste každoročně zhruba o 1,2 %,35 zatímco počty hospodářských zvířat rostou o asi 2,4 % ročně36. Chov těchto zvířat již dnes využívá tři čtvrtiny světové zemědělské půdy.37 Na krmení hospodářských zvířat se používá třetina obilnin36 a do roku 2050 může toto množství vzrůst ještě zhruba o polovinu.38 Dnes je navíc obilí, které hospodářská zvířata konzumují, obohacováno olejninami, především krmnou sójou, kvůli které šokujícím tempem mizí jihoamerické lesy a savany.39 40
Může se to zdát neintuitivní, ale pokud bychom konzumovali místo masa sóju, pokleslo by kácení přirozené vegetace při získání stejného množství bílkovin o 94 %. Získávání bílkovin z kuřecího masa vyžaduje třikrát více půdy než získávání bílkovin ze sójových bobů, u vepřového masa je prostorová náročnost větší devětkrát a u hovězího dokonce dvaatřicetkrát.41
Zdroje:
35) United Nations. Department of Economic and Social Affairs 2015. World Population Prospects. The 2015 Revision: Key Findings and Advance Tables. Dostupné z: http://esa.un.org/unpd/wpp/publications/files/key_findings_wpp_2015.pdf
36) Alexandratos N, Bruinsma J 2012. World agriculture: towards 2030/2050: the 2012 revision. ESA Working Paper 12-03. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO) . Dostupné z: http://www.fao.org/docrep/016/ap106e/ap106e.pdf
37) Steinfeld H, Gerber P, Wassenaar T, et al. 2006. Livestock’s long shadow: environmental issues and options. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO) Dostupné z: ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/010/a0701e/a0701e00.pdf
38) Pradhan P, Lüdeke MKB, Russer DE, Kropp JP 2013. Embodied crop calories in animal products. ERL 8 (4):1-10. Dostupné z: http://stacks.iop.org/ERL/8/044044
39) Mulder S, Svingen C, Lynch K 2014. Soy Report Card. Assessing the use of ersponsible soy for animal feed in Europe. Gland, Switzerland: World Wide Fund For Nature. Dostupné z: http://www.wwf.se/source.php/1568593/sojarapporten-2014.pdf
40) Hnutí Duha 2010. Vliv Společné zemědělské politiky na expanzi sóji v Jižní Americe. Dostupné z: http://www.hnutiduha.cz/publikace/vliv-spolecne-zemedelske-politiky-na-expanzi-soji-v-latinske-americe
41) Machovina B, Feeley KJ, Ripple WJ 2015. Biodiversity conservation: The key is reducing meat consumption. Sci Total Environ. 536: 419-31. Dostupné z: http://www.cof.orst.edu/leopold/papers/Machovina_2015.pdf
Kvůli vaší sóje se kácí deštné pralesy v Jižní Americe
Je to přesně naopak. Jedná se o krmnou sóju, takže ve skutečnosti jsou to severoamerické a evropské velkochovy, které drancují deštné pralesy a způsobují další nevratné škody. Celá zpráva ke stažení zde: http://www.hnutiduha.cz/publikace/vliv-spolecne-zemedelske-politiky-na-expanzi-soji-v-latinske-americe
Podívat se můžete i na tento odkaz, kde je problém zjednodušeně a přehledně popsán: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=639451 nebo tento http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odvracena-strana-masa-soja-na-maso-z-eu-doplaci-jizni-amerika
Sójové výrobky na našem trhu (např. tofu, tempeh, mléka aj.) jsou velmi často v bio kvalitě a mají certifikát původu. Není však ani problém nakupovat výrobky bez sóji (např. v případě alergie) - např. seitan, robi maso, ovesné, mandlové, rýžové mléko aj.
Zelenina potřebuje vodu, ve vyspělém světě pitnou, a to je též mrhání.
Produkce živočišných potravin spotřebuje mnohem více vody než těch rostlinných, produkuje velké množství skleníkových plynů, znečišťuje životní prostředí a navíc se kvůli velkochovům např. dováží krmná soja z jižní Ameriky, kde kvůli ní mizí pralesy. Např. produkce 1kg brambor vyžaduje 50x méně vody než 1kg hovězího - více info v angličtině zde.
Jedním dovozem zeleniny v prosinci kamionem ze Sicílie moc planetu nespasíte!
Krmiva pro hospodářská zvířata v našich velkochovech cestují půl planety (krmná soja pochází z Jižní Ameriky, kde kvůli jejímu pěstování zmírají původní ekosytémy).
Pokoud se podíváte na potravinovou pyramidu veg a konvenčních strávníků, doporučené dávky zeleniny se pro obě skupiny neliší. Rozdíl je až ve vyšších "patrech", kdy vegetariáni místo masa konzumují více jídel z luštěnin a obilovin - což mohou pokrýt u nás pěstované produkty. Vegan do sebe tedy nemusí cpát žádné hory zeleniny, jak si někteří možná představují.
V každém případě je žádoucí, aby se každý vegan i nevegan snažil konzumovat potraviny domácí nebo dovážené z menší dálky. Spočítáte-li si svou ekostopu, zjistíte, že daleko více záleží, zda je potravina živočišného původu, než zda je dovážená z daleka. http://www.hraozemi.cz/files/File/letak_web.pdf
A co ropa a výrobky z ní? Při její těžbě také umírají zvířata, pokrytci!
V rámci živočišné produkce se ročně zabije přes 60 miliard zvířat, jejich chovy emitují více skleníkových plynů než celosvětová doprava, potraviny živočišného původu jsou až desetkrát náročnější na spotřebu vody. Živočišná produkce je také mnohem více prostorově náročná, což vychází z nutnosti zajistit velkému počtu zvířat ve velkochovech dostatek krmiva, které se k nám dováží nejčastěji z Argentiny a Brazilie, kde pěstování krmné soji a kukuřice způsobuje nevratné škody na jihoamerických pralesích a savanách.
Jistě, že žádný člověk v moderní společnosti se nevyhne negativním následkům svého jednání, pokud nežije na samotě bez elektřiny, ale pokud i takový člověk chce udělat něco pro své životní prostředí, omezení konzumace živočišných produktů je jedním z nejdůležitějších kroků a neudělat nic, protože problémů je příliš mnoho, považuji za alibismus. Něco totiž udělat můžeme a vzhledem k závažnosti ekologických škod zřejmě brzy dokonce budeme muset, jak píší v posledních letech varovné zprávy (nejen) OSN.
Čím budete hnojit tu svoji zeleninu bez exkrementů živočichů?
Existují i rostlinná hnojiva a mnoho veganských farem po celém světě jsou důkazem, že se lze bez živočišných hnojiv obejít viz např. video https://youtu.be/ZjgdxO7DCEY?t=12m34s. Existují weby, které sdružují lidi, kteří farmaří a hnojí bez živočišných produktů: http://www.stockfreeorganic.net nebo http://www.goveganic.net. Jak si vyrobit hnojivo podomácku se můžete dozvědět v tomto českém článku: http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/rostlinne-vyluhy-a-jichy-skvele-hnojivo-z-plevele/
Že se člověk stane vegetariánem stejně nic nezmění
1) Vegetarián (byť pasivně) ovlivňuje své okolí. Lidé, kteří o veg(etari)ánství neuvažovali, ač k němu měli myšlenkově blízko nebo uvažovali, ale báli se, jak to bude skutečně fungovat. Mohou uvidět ve známém názorný příklad toho, že to není žádný problém. Osobní předání know how je nejpříjemnější cesta, jak se něco naučit.
2) I kdyby se tím nic nezměnilo: Kdyby jste žil/a ve společnosti kanibalů (nebo třeba pojídačů psů), asi byste také nedodržoval/a jejich stravovací návyky, pokud by to bylo proti vašemu etickému přesvědčení. Člověk by podle mě měl jednat podle svého přesvědčení. Např. i když většina společnosti třídit odpad nebude, já nějaký ten plast a papír do kontejneru odnesu, jelikož si nepřeji, aby byla země zahlcena odpadky. A stejně tak to je se zabíjením zvířat – jestliže je to člověku proti mysli, neměl by být přímou příčinou (odběratelem, sponzorem) tohoto zabíjení, byť by byl ve společnosti jedním z mála.
Většině lidí zabíjení zvířat nevadí - respektujte názor většiny a citově nevydírejte.
1) Pokud je to názor neinformovaný a zakonzervovaný, není důvod ho trochu nepopíchnout k přemýšlení. Pro zdravý morální vývoj společnosti je třeba tzv. pozitivních "deviantů", kteří upozorní na léta tolerovanou nespravedlnost páchanou na těch, kteří se nemohou bránit. Pokud by se lidstvo vždy řídilo podle toho, co vyhovuje většině, sotva bychom dnes měli práva žen či etnických menšin.
2) I když bude nějaký kuřák v menšině, stejně bude chtít po kuřácích, aby v jejich přítomnosti nekouřili, protože jde i o jeho zdraví. Takže pokud člověk kromě sebe ubližuje i tisícům dalších bytostí, měl by se připravit, že bude muset čelit tomu, co nazýváte "citové vyděračství" ze strany těch, kteří s těmito bytosmi soucítí.
Je to každého věc, jak se stravuje.
Myslím, že stravování je věcí každého pouze do té míry, kdy nezasahuje do života jiných tvorů. Pak to už není pouze věcí jeho samého, ale i těch živých tvorů.
Maso je dobré
1) To, že nějaké bytosti odepřeme svobodu a život má ospravedlnit něco tak přízemního jako je chuť?
2) Rostlinná strava nabízí velké množství nejrůznějších chutí, které spolehlivě uspokojí i toho nejnáročnějšího gurmána. Je dobré si též uvědomit, že hodně druhů masa nám chutná zejména proto, že je ochuceno rostlinnými prostředky – česnek, kmín, balzamikový ocet, pepř, sůl, chilli... teprve zabalené v množství rostlinných surovin chutná dobře. Kulturně jsme si zvykli obalovat do těchto surovin právě maso, ale tato hmota je velice snadno nahraditelná jinou bílkovinnou strukturou, která je po tradiční úpravě chutná, ale je i stejně výživná (tofu, tempeh, seitan, robi aj.) - nebaví-li vás vařit, zajděte si ochutnat něco z rostlinného masa do restaurace Loving Hut a pak mi dejte vědět.
Jsme nejmocnější, vydobyli jsme si toto postavení, proto na to máme právo!
1) A co morálka? Takto by se dal obhajovat i fašismus. (pokud je dotyčný fašista, nemá cenu s ním diskutovat)
2) Predstav si, ze by se k nam buh/bohove/mimozemske inteligence navstevujici Zemi chovali bezohledne a krute jako my ke zviratum, jen na zaklade argumentu, ze jsme nizsi tvorove a tudiz nemame pravo na rovne zachazeni...
To si vážně myslíš, že kvůli tomu, že ses ty stala vegetariánkou se přestanou zabíjet zvířata na jatkách? To jsi teda naivní.
Německý filosof a etický teoretik Kant k těmto úvahám hezky formuloval kategorický imperativ "jednej tak, aby se maxima tvého jednání mohla stát všeobecně platnou normou". Představ si, že se všemi environmentalnimi, socialnimi, zdravotnimi, etickými dopady "výroby" masa by se stejně jako ty, člen nejbohatších 8%, stravovala celá planeta - bylo by to vůbec možné?
Ne, nejsem naivní, abych si myslela, že se kvůli mé snížené spotřebě masa přestanou rázem zabíjet zvířata na jatkách. Stejně tak si nemyslím, že když v Praze nesednu do auta a nepojedu do centra zamořovat lidem vzduch, tak že v centru žádná auta nebudou a bude blaze; když vytřídím odpad, nezajistím, že to tak udělá každý atd atd. Ale je mi proti strsti provádět něco, co je v rozporu s mým hodnotovým systémem.
Kdyby si se ocitl ve společnosti, ve které se jedí psi, lidi (dosaď si něco, co ti vadí:), koupil by sis také takové maso, protože tvé rozhodnutí stejně nic nezmění?
Záleží na povaze člověka a na jeho pohledu na svět. V jedné učebnici sociologie je povedený kreslený vtip davu lidí, kde si každý do jednoho v duchu říká "co člověk sám zmůže":). Snažím se být zodpovědný spotřebitel, který se rozhoduje podle svých hodnot a přesvědčení a ne podle většinových zvyků. "Buď změnou, jakou chceš vidět". Gandhí
Některá zvířata jsou prostě na jídlo
Dřív si lidé taky mysleli, že černoši jsou prostě od toho, aby byli otroky... A ženy od toho, aby rodily děti a vařily jídlo. Prostě věc zažité tradice, kterou někdo nemusí považovat za správnou, může do toho vnést určité etické připomínky nebo se podle svého přesvědčení jednoduše řídit. Pes, kterého mám doma necítí bolest jinak, než prase, které je ve velkochovu, nebo jinak, než pes, na kterém jsou prováděny experimenty. Je to jen sociální konstrukt.
Veganům chybí přirozený zdroj vitamínu B12
Vegané, kteří vylučují i mléko a vejce, by si měli hlídat vitamín B12 (je však snadné jej získávat z obohacených výrobků jako jsou rostlinná mléka či cereálie - nebo multivitaminy).
Toto stravování se kvůli tomu může zdát nepřirozené, ale jen do chvíle, kdy se podíváme, že potřebu tohoto vitaminu mají i býložravci podobní člověku (gorily). Ti jej berou z bakterií žijících v půdě a vlastních exkrementů. Civilizované návyky, mytí zeleniny (kvůli postřikům ani nemáme na výběr) a hygiena nás připravily o vitamín B12, ale stále mi připadá přirozenější jeho doplnění dostupnými prostředky než jíst vlastní exkrementy (jako gorily) nebo uměle vyšlechtěné a antibiotiky nadopované tvory.
Tableta B12 je komfortní náhrada za termity, tak jako je párek komfortní náhradou za syrové maso.
Nechci do sebe cpát nějaké umělotiny, abych měl všechny živiny, radši si dám flák masa!
Nejde o žádné "umělotiny", ale o jediný vitamin B12, který se vyrábí z bakteriálních kultur. Samozřejmě můžeme jíst termity či vlastní exkrementy nebo kvůli tomu chovat zvířata, v jejichž mase se tyto bakterie nachází, ale tahle varianta se mi zdá taková civilizovanější :)
Týrání zvířat je špatné, ale můžeme jíst maso z biochovů.
Ano, ve srovnání s velkchovy jsou biochovy opravdu daleko lepší (je tam např. zakazováno uřezávání zobáků nebo kastrace bez umrtvení), ale většina "bio" zvířat skončí na běžných jatkách. V celkové dnešní spotřebě mají biovýrobky zastoupení pouhých 0,7%. I lidé, kteří si třeba občas koupí "biokuře" nebo "biosýr", si ve většině případů (např. v jídelnách a restauracích) kupují produkty z velkochovů. Otázkou je, zda by bylo možné welfare standardy dodržet i v případě, že by spotřeba biopotravin stoupla třeba na 60%, nebylo by dostatek ploch k výběhu tolika zvířat a musela by zase nastoupit nějaká forma intenzifikace.
Pokud chcete jít cestou welfare a nevadí vám zabíjení zvířat, je to možné, ale je třeba snížit spotřebu těch produktů (např. maso 1x týdně, jako tomu ostatně bylo až donedávna v historii naší civilizace) - jinak tu enormní spotřebu exponenciálně rostoucí lidské populace nic jiného než velkochovy nepokryjí.
Veganství si vymysleli měšťáci, co neví, jak vypadá skutečný kontakt s přírodou. Jsou to jenom rozmazlenci, co neví, co roupama a zvíře neviděli ani z vlaku.
Veganství bezpochyby patří k postmaterialistickým hodnotám a stejně jako další hnutí proti útlaku se šíří hlavně ve velkoměstech a ve společnosti nadbytku. Pakliže člověk sám strádá, pak nemá jednoduše energii zabývat se utrpením druhého. Pokud však jde o to, zda v supermarketu sahne pro kravské či ovesné mléko, má prostor (a snad i morální povinnost) si dát na své volbě záležet. Nenazvala bych to rozmazeleností, ale civilizovaností. Jenom ještě upozorním na to, že ve veganském hnutí v Praze je mnoho lidí z venkova, kteří se běžne potýkali se zabijačkami a podobnými lahůdkami.
Když se přestanou zabíjet zvířata, spousta lidí příjde o práci (zaměstnání)!
Ano a kdyby na světě přestalo existovat násilné chování, tak by zanikly všechny instituce, které se věnují sociálním deviacím. Navíc veganské spotřebitelství nabízí spoustu nových příležitostí... Podnikatel, který již nyní zavede něco veganského, tak se mu to vyplatí, protože už to začíná být výrazná skupina obyvatel (na tom funguje třeba projekt http://pizzavegana.cz). Kdo byl řezníkem, může místo toho začít pěstovat cizrnu nebo šít kabelky z konopných vláken.
Proč jsi vegetarián/vegan?
Zde si každý samozřejmě musí dosadit své vlastní důvody. Já říkávám, že jsem vegan, protože se nechci podílet na zabíjení vnímavých a inteligentních bytostí, protože živočišná výroba příliš zatěžuje životní prostředí a protože je vyvážené veganské stravování nejen bezpečné, ale i zdraví prospěšné a velmi chutné.
Proč ti nestačí vegetariánství?
Protože i vejce a mléko vyžaduje zabíjení zvířat (Vejce: kohoutci ihned po narození, protože nesnáší vejce, slepičky po roce, kdy jsou vyčerpány z nadměrného snášení a sníží se jim produkce. Mléko: telata, která se narodí krávě, aby měla mléko (každý rok jedno) a matka-dojnice po cca 4 letech - ač normálně by se dožila třeba 18 let).
Autor: Tereza Vandrovcová, Zdroj: http://soucitne.cz/rostlinna-strava-argumenty-odpovedi
Zvířata se navzájem také žerou (běžte přesvědčit lva ať žere trávu)
1) Role v ekosystému: Predátoři mají ve svém ekosystému, na rozdíl od intenzivních velkochovů člověkem vyšlechtěných druhů, svůj přirozený význam. Lidská konzumace masa (jejíž dnešní míra nemá historickou obdobu) je oproti tomu ekologickou katastrofou.
2) Problematika v napodobování zvířat: V naší společnosti pokud vím není zvykem odvozovat své morální zásady od světa zvířat. Pokud by to bylo pravidlem, pak by bylo v pořádku i to, aby žena hned po souloži ukousla svému partnerovi hlavu, nebo aby muž zabil a sežral děti své partnerky jako je to u kudlanky nábožné a lva. Jak řekl Gándhí „Protože stojíme výš než zvířecí svět, děláme chybu, když napodobujeme jeho zvyky.“
3) Možnost výběru: Predátoři, na rozdíl od člověka, nemají na výběr a kde není možnost volby, tam není ani prostor pro morálku. Člověk má mnoho jiných způsobů obživy, takže konzumaci masa a zabíjení pro svůj život nepotřebuje.
4) Člověk, na rozdíl od lva, už dávno neloví: Zvíře, jakožto oběť predátora v přírodě, má jednak šanci důstojně prožít svůj čas ve svém přirozeném prostředí ve svých sociálních skupinách a má alespoň nějakou šanci se zachránit, utéct. Je to do jisté míry vyrovnaný boj (což se o velkochovech, kde má zvíře nalajnovaný život od chvíle umělého početí, a pásových jatkách říct nedá).
Pociťuji velký rozdíl mezi tím, kdy jedinec žije svobodně se svými potomky a partnery, ačkoliv ho něco může lapnout, protože nedávalo pozor nebo bylo nemocné, a tím, kdy se narodí ve velkochovu, je kojeno přes mříže, předčasně odstaveno, vykastrováno bez anestezie, zmrzačeno (amputace ocasu, zubů, zobáků - toto vše je zákonem schválená praxe) a posláno na jatka (v případě "telecího" či "selátek na grill") nebo do jiného velkochovu, kde svůj (člověkem určený) čas stráví v boxech, ve kterých se nemůže ani otočit a světlem na konci tunelu je mnohahodinový transport do stresujícího prostředí jatek, kde je zpracováván stroji a lidmi, kteří si už dávno vytvořili citovou distanci.
5) Sebereflexe a morální uvažování: Jelikož si člověk na rozdíl od jiných zvířat uvědomuje morální aspekty svého jednání, vzniká i jistá odpovědnost za své činy. Člověk má morální hodnoty, a jestliže je aplikuje na svůj druh, není důvod, proč by je nerozšířil i na druhy ostatní (viz Peter Singer, Steven Pinker…) pakliže si uvědomí, že i jiná stvoření vnímají, mají strach, trpí atd. Zvířata můžeme v tomto aspektu přirovnat k malým dětem - mohou mít pouze práva, ne povinnosti. Pravděpodobně nemají možnost sebereflexe. Když si navzájem ublíží dvě malé děti, tak toho viníka nikdo do vězení nepošle - on to nedovedl zhodnotit, nemůže být potrestán. Stejně tak je to u zvířat, která se zabíjí navzájem.
Nechápu, co vám na živočišné výrobě vadí!
Vzhledem k tomu, že jsou tzv. hospodářská zvířata na mentální i emocionální úrovní dvou až tříletých dětí, že je živočišná výroba jednou z nejzávažnějších ekologických hrozeb současnosti, že víme, že dokážeme žít a být ještě zdravější bez konzumace živočišných výrobků a také vzhledem k tomu, že žijeme ve společnosti nadbytku, která nám dává na výběr, lze zabíjení zvířat pro jídlo považovat za eticky velice problematické a čím dál obtížněji obhajitelné.
Běžte vysvětlit Eskymákům, že mají být vegetariáni - umřeli by.
Eskymáci jednak nemají na výběr, jednak nemají velkochovy, takze to je podobná situace jako u predátorů ve volné přírodě.
Zvířata lovíme už od pradávna, stejně tak zvířata se zabíjejí mezi sebou.
To, že jsme něco dělali dlouho nebo že to dělají ostatní zvířata, neznamená, že je to správně. Stejným způsobem by šel obhájit třeba kanibalismus nebo otroctví. Lidstvo se prostě morálně vyvíjí a je to tak správné :-)
Člověk je také zvíře, navíc všežravé a ostatní zvířata se také jedí a řídí svými pudy. Proč ne my?
Ano - člověk je zvíře, to je pravda. Ba dokonce zvíře všežravé! A zároveň je to zvíře, které si je schpno uvědomit - ba dokonce vědecky změřit utrpení ostatních zvířat, zvíře, které má moderní nutriční informace, které mu umožňují si sestavit stravu bez nutnosti živočišné výroby a ve výsledku zvíře, které má možnost se odmítnout podílet na snadno vyhnutelném násilí. Kromě pudů máme i civilizační proces, takže nemusíme jíst zvířata ani se navzájem znásilňovat na potkání. Někoho to štve, někdo je rád :)
Veganství není přirozené
Přirozené nerovná se automaticky dobré, a naopak. Definování toho, co je správné, tím, co je přirozené, se ve filosofii označuje jako naturalistický omyl. Samotná myšlenka „přirozenosti“ je navíc velice zavádějící. Možná si myslíme, že je pro člověka přirozené to, jak se choval dříve. Potom je však nepřirozená veškerá praxe současné medicíny, moderní technologie a v důsledku třeba i legislativa. Chápeme ale jako špatné jít na laserovou operaci očí, vlastnit smartphone nebo nekrást? Můžeme si ale říci, že přirozené je pro člověka vyvíjet se a hledat stále nové postupy pro zvýšení kvality jeho života. Potom je přirozená medicína, záchrana slabých novorozenců, ale stejně tak může být přirozené veganství, jako moderní životní styl, který přináší mnoho benefitů v oblasti zdraví či ochrany životního prostředí a bylo by tak pro zachování našeho druhu velkou výhodou.
Člověk je od přírody všežravec, který potřebuje ke svému zdraví bílkoviny (příp. jiné látky) které jsou ve velké míře obsažené v masu
1) Být všežravec znamená mít možnost si vybírat: To, že je člověk definován jako všežravec, neznamená, že k plnohodnotnému životu potřebuje živočišnou stravu. Když se podíváme kolem světa, tak člověk dokáže přežít i na téměř živočišné stravě (Inuité) i na čistě rostlinné (Indové, někteří Číňané) a dokázal se díky této adaptaci rozšířit po celé planetě.
2) Rostlinná strava má více benefitů: Ze zdravotního hlediska je pro něj však optimální a v mnoha ohledech i výhodnější strava založená na rostlinných potravinách (jak ukazují všechny populační studie mladší deseti let - hezky je shrnuje toto video dr. Gregera). Světoví odborníci na výživu již dávno uznali, že při dodržování určitých zásad (doplňování B12ky) je možné živočišné potraviny ze stravy zcela vyloučit a využívat výhod snížené pravděpodobnosti mnoha nemocí jako např. zvýšeného cholesterolu, vysokého krevního tlaku, infarktu, cukrovky 2. typu atd. (viz http://soucitne.cz/deset-nedavnych-studii-ktere-mohou-ne-vegany-primet-k-zamysleni)
Nevyškrábali jsme se na vrchol potravního řetězce, abychom jedli zeleninu.
1) Stejně tak můžeme říct, že jsme se nevyškrábali na vrchol morální evoluce, abychom zotročovali a zabíjeli naše spoluobčany, když díky etologickým výzkumům chápeme, že jim to ubližuje. Maso a produkty živočišného původu skutečně nejsou důležité pro naše tělo a rostlinná strava má řadu výhod v léčbě i prevenci mnoha onemocnění, na tom se shodnou všechny relevantní instituce vyspělé medicíny. Krom toho, na rozdíl od přirozených predátorů naše chovy umělé šlechtěných druhů bez možnosti život na svobodě stojí zcela mimo potravní řetězec.
2) Z biologického hlediska se člověk potravního řetězce vůbec neúčastní, protože ten je v přírodě založen na vyvažování rovnováhy stavů a přírodním výběru. My zvířata chováme mimo přirozené ekosystémy a zabíjíme je bez rozdílu v dětsví či pubertě, takže nedochází k přírodnímu výběru.
Člověk už od svého zrození zabíjel zvířata pro maso,
Člověk se od pradávna hlavně uměl přizpůsobit měnícímu se prostředí - když došlo k mizení pralesů, začal lovit, když došla lovná zvěř, začal zemědělčit, no a když už se na planetu sotva vejdeme, začal prosazovat veganství. Sláva evoluci :)
Maso se bude jíst vždycky - toto je utopie
Myslím, že se maso nebude jíst vždy - resp. určitě ne v takové míře jako dnes. V lidské historii neustále probíhá k razantním zmenám, jak se přizpůsobujeme měnícím podmínkám a myslím, že tomu tak bude i nadále. Přelomovými momenty byl počátek lovu, poté zemědělství, pak indsutrializace no a dnes vše napovídá tomu, že se lidstvo od živočišné stravy postupně odkloní úplně.
Důvody jsou tři - jednak stále více poznáváme mysl zvířat díky etologii (to vytváří morální dilemata ohledně zacházení s nimi), dále máme moderní lékařské poznatky, které ukazují, jak se stravovat bez využívání zvířat a ještě z toho mít zdravotní výhody a za třetí se živočišná produkce stává ekologickou hrozbou. http://soucitne.cz/stitky/ekologie
Fyziologicky jsme uzpůsobeni k tomu, abychom jedli maso
Naše ústrojí rozhodně není nastaveno na takové množství masa, jaké je dnes konzumováno (ještě před sto lety se jedlo maso 1x týdně). Z dnešní úrovně konzumace krav a prasat, kdy jíme maso prakticky každý den, příjmáme příliš mnoho nasycených tůků, máme vysoký cholesterol, nadváhu a další tzv. "civilizační choroby". Naštěstí máme na výber jíst i stravu rostlinnou (zdroj). Právě díky naší možnosti výberu se lidstvu podařilo expandovat po celé planetě, kde dnes naleznete všechny možné stravovací návyky od indických vegetariánů (kteří mají i přes někdy otřesné hygienické podmínky poměrně dlouhou délku života) až po inuitské masožrouty.
Vegetariánství/veganství není zdravé, protože neposkytuje dostatek bílkovin (či jiných látek)
1) Kvalitní bílkoviny lze získat i z luštěnin, rýže, obilovin (těstovin, pečiva), ořechů nebo tradičních asijských výrobků jako je tofu nebo tempeh. Důkazem toho je mnoho vrcholových sportovců veganů - podívejte se na stránky českých vrcholových veganských sportovců Vegan Fighter. Co se týče dalších látek, přečtěte si článek Živiny a jejich zdroje nebo Vegetariánskou výživu v kostce, kde najdete potřebné informace.
2) V anglicky mluvících zemích se o zdravotní nezávadnosti absence masa již dávno nevede žádná seriózní debata a naopak je správně rozvržené veganství vyzdvihováno pro své zdravotní výhody. Americká dietetická asociace i Kanadští dietologové a další relevantní instituce (zdroj) jasně deklarují, že správně rozvržená veganská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. Vedle nekuřáctví je rostlinná strava nejlepší prevencí cukrovky, vysokého krevního tlaku, infarktu, dna a některých druhů rakoviny. Dobře rozvržená veganská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětský věk i dospívání.
Každý nováček, který nebyl vychován ve veganské rodině, by se měl informovat, jak vypadá správně složená strava vegana (viz článek Živiny a jejich zdroje). Velká změna jídelníčku to není, neboť základ je pro všechny skupiny diet stejný (obiloviny, zelenina, ovoce). Maso a další živočišné produkty lze snadno nahradit výrobky jako je tofu, tempeh, sojové kostky, různými druhy luštěnin (cizrna, mungo fazole), obilovinami (qunoia, bulgur) či ořechy (para ořechy, vlašské ořechy, kokos). Vegani by si měli zajistit přísun vitamínu B12, který se jako jediný v rostlinné stravě nevyskytuje (produkují jej bakterie). Než však začnete žehrat na to, že snad proto tato strava není pro člověka vhodná, je dobré si uvědomit, že stejnou potřebu mají i jiná převážně býložravá zvířata jako jsou gorily. Mohli bychom podobně jako gorily konzumovat vlastní výkaly, zeleninu od hlíny nebo zbytky hmyzu na rostlinách, ale díky civilizačnímu pokroku máme suplementy vyrobené z bakteriálních kultur a můžeme si užívat zdravotních výhod rostlinné stravy bez slevování z hygienických návyků. Více info v článku Vitamin B12 - Často kladené otázky a Vitamin B12: záztračná pilulka, nebo Achillova pata veganství?
3) Možnost suplementace považuji za jednu z nej vychytávek moderní doby... Nad jodidovanou solí ani před podáváním rybího tuku dětem (kvůli vit D a omega3) se už nikdo nepozastavuje. Věřím, že stejné to bude i s vitaminem B12, který navíc není syntetický (lidé neví, jak ho chemicky vytvořit), ale je pěstován coby bakteriální kultura. Oproti "pěstování" např. krávy je to mnohem udržitelnější varianta - nehledě na to, že ve ve velkochovech se zvířatům všechny tyto vitaminy (A, B12 či kobalt, D aj.) podávají v potravě, takže i majorita je má ze suplementů.
Odkazy na konkrétní studie ukazující zdravotní nezávadnost a naopak výhodnost vegetariánské a veganské stravy najdete např. na těchto odkazech:
Těchto 10 významných odborných institucí schvaluje veganství
Vegetarian diets and the incidence of cancer in a low-risk population (2013).
Metabolism of triglyceride-rich lipoproteins and transfer of lipids to high-density lipoproteins (HDL) in vegan and omnivore subjects (2011).
Relationship of carotid intima-media thickness and duration of vegetarian diet in Chinese male vegetarians (2011).
The Merits and Pitfalls of Vegetarianism (2007).
Nutrition concerns and health effects of vegetarian diets (2010).
Iron status of vegetarians (1994).
Iron and vegetarian diets (2012).
Článek, který se věnuje současné proměně paradigmatu, kdy dříve bylo na rostlinnou stravu pohlíženo jako nebezpečný risk a dnes naopak jako na cestu k lepšímu zdraví.
The contribution of vegetarian diets to health and disease: a paradigm shift?
Kdyby člověk nebyl lovec, nikdy by se mu nevyvinul mozek do dnešní podoby. A nepřežil by dobu ledovou!
1) Moderní antropologické studie poukazují na to, že maso nehrálo klíčovou úlohu a bylo pouze jedním z mnoha faktorů zlepšení energetické bilance. Vliv měl např. bipedalismus (chození po dvou, které nám ušetřilo energii), mechanické a tepelné zpracování potravy a obecně vyšší kalorický příjem, jehož zdrojem mohlo být dle oblasti maso, ale i hlízy s vysokým obsahem škrobů, sladké ovoce a tučné ořechy. Podrobnější info najdete v článku Konec jedné hypotézy: Maso nás neudělalo chytrými. Je ovšem pravda, že lidské všežravectví bylo ohromnou výhodou: mnoho lidských kmenů přežila díky výhodě vybrat si mezi rostlinnou a živočišnou stravou, ale nezle říct, že za vším je maso.
2) Je pravda, že bez masa by někteří lidé nepřežili, neboť se museli přizpůsobit dramaticky se měnícím podmínkám (např. když se měnilo klima nebo migrovali na sever). Jenže je tímto možné ospravedlnit současnou konzumaci masa, když máme na výběr tolik alternativ? Totéž lze říct o otroctví ve starověkém Řecku a Římě. Pokud by ctihodní občané té doby neměli otroky na špinavou práci, těžko by měli čas na filosofování, ani by nepostavili spoustu krásných staveb. To, že něco bylo nutné v minulosti, neznamená, že je to dobré dnes.
Základem úspěchu jakékoliv evoluce je umění přizpůsobit se svému prostředí. V minulosti bylo v důsledku zhoršených klimatických podmínek a migraci výhodné začít maso jíst, dnes je pro člověka výhodné (ba možná dokonce nevyhnutelné) jej jíst přestat. Živočišné proukty jsou totž ohromnou ekologickou zátěží: Jezte méně masa - jeho produkce příliš zatěžuje planetu, tvrdí vědci, Sustainability of meat-based and plant-based diets and the environment
Před 50 lety to nikdo neřešil. To jen dnešní svět neví coby, lidstvo je rozmazlené. A jsou jiné problémy jako plýtvání.
Před 200 lety se neřešila lidská práva, neřešila se ženská práva, homosexualita byla ještě pár desítek let nazpět trestnou činností... To, že něco nějak bylo, neznamená, že to tak musí zůstat na věčné časy.
Lidstvo je možná svým způsobem rozmazlené (nepereme u potoka na valše, zpravidla neumíráme na neštovice, nemusíme všechny knihy přepisovat ručně a dnes už je nemusíme ani tisknout + samozřejmě existuje spousta problémů jako zmiňované plýtvání jídlem), ale především je lidstvo určitým způsobem civilizované.
Buďme rádi, že se můžeme snažit být lepší než naši předci - oni udělali totéž.... a díky tomu je ve společnosti nějaký vývoj.
Neplýtvejme jídlem, preferujme lokální potraviny, jezděme na kole, buďme vegany atd... - nebo alespoň něco :-)
Kdyby člověk z masa nic neměl, tak by ho nejedl
Od počátku věků člověk konzumoval např. různé ne/bezpečné drogy aniž by je potřeboval. U masa je pravda, že v jednu chvíli bylo výhodnější získávat potravu zabíjením, jelikož nebyly jiné možnosti. Ovšem tento zvyk vydržel kvůli lidské oblibě v chuti zvířat a konzervativní povaze stravovacích návyků až do dnešních dnů, kdy už zde ta potřeba není. Nezapomínejme, že je mnoho společenských jevů, které nejsou funkční, ale přeci existují (tzv. dysfunkce).
Kdyby Bůh chtěl, abychom nejedli maso, dal by nám čtyři žaludky
Čtyři žaludky potřebuje přežvýkavec, který zpracovává celulózu. Na trávení zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů a obilovin je náš trávicí systém uzpůsoben dobře (gorila také čtyři žaludky nepotřebuje a živí se pouze rostlinami, příp. hmyzem). To, že jíst něco můžeme, neznamená, že musíme.
Bůh chce, abychom jedli maso - v Bibli je psáno, že zvířata jsou pro nás stvořená
Bůh stvořil zvířata v době, kdy jsme jako lidé žili v Edenu. Co nám Bůh řekl v Edenu? Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající sémě, kteráž jest na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž jest ovoce stromu), nesoucí símě; to bude vám za pokrm. (Gen 1:29-30) Na Zemi nebyl hřích, nebyla tu smrt, nikdo nikoho nezabíjel, tedy nikdo nikoho ani nejedl. Říct tedy, že zvířata jsou stvořena, abychom je jedli, je nesmysl. Další důkaz o tom je například Izajáš 11:6-7: I bude bydliti vlk s beránkem a pardus s kozlátkem ležeti; tolikéž tele a lvíče i krmný dobytek spolu budou, a malé pacholátko je povede. Také i kráva a medvědice spolu pásti se budou, a plod jejich spolu ležeti, lev pak jako vůl plevy jísti bude. Až přijde Boží Království, opět nebude smrt. Vše se vrátí ke starým pořádkům a NIKDO NIKOHO JÍST NEBUDE. Pokud tedy chceme vycházet z toho, jak byly věci stvořeny, je čas přestat zabíjet zvířata. Tak to bylo stvořeno.
Proč nepijete ani mléko?
Všechny krávy v mléčném průmyslu skončí na jatkách po vyčerpávajícím životě plném umělého oplodnění a vyčerpávajícího dojení. Krom toho nechceme koupí kravského mléka podporovat to, že jej nedostane tele, pro které je primárně určeno: http://soucitne.cz/chov-telat-v-cesku A jen pro zajímavost, víte, že dvě třetiny lidstva mléko nepije a nedokáže ho strávit? V živočišné říši jsme v pití mateřského mléka v dospělosti skutečnou raritou.
Člověk má vyšší hodnotu než zvíře!
1) Zcela přirozeně přisuzujeme větší hodnotu člověku blízkému, své rodině, svému kmenu, národu, rase, (mnoha lidem naopak více záleží na svém psovi či kočce než na oběti indických povodní, o které zaslechli ve zprávách). Já považuji za nejlepší to pojetí, které zohledňuje zájem každého jedince bez ohledu na příslušnost ke konkrétní rase, pohlaví, náboženskému vyznání či živočišnému druhu. Takový přístup např. prosazuje utilitarismus: "Míra bolesti záleží na její intenzitě i trvání, bolesti stejné intenzity a trvání jsou však stejně zlé, ať už je pociťují lidé, nebo zvířata". (Singer 2001, Osvobození zvířat, str. 32)
2) Myš je méně významná než člověk (posuzuje-li věc člověk), ale to neznamená, že si s ní můžeme dělat, co nás napadne (myslím, že bychom neměli ubližovat jiným živým a cítícím tvorům, pokud tak činit nemusíme pro své přežití). S rozvojem etických hodnot si postupně uvědomuje, že i jiné entity na tomto světě pociťují bolest, strach i radost stejně či podobně jako on, a že by se podle toho měl začít chovat. Je to přirozená snaha o morální konzistenci a výsledek hledání univerzálně platných etických principů. S poznáním přichází odpovědnost (to je přeci i v příběhu o jablku poznání). Téměř všechny vnější znaky, podle kterých usuzujeme, že ostatní lidé prožívají bolest, můžeme vidět i u jiných živočišných druhů, zvláště u těch, které jsou nám nejbližší - u savců a ptáků. Navíc dobře víme, že tito živočichové mají nervový systém podobný našemu. Ti, kteří studují chování jiných tvorů nebo žijí ve společnosti zvířat, se brzy naučí rozumět jejich reakcím stejně dobře jako tomu rozumí u dětí, někdy dokonce i lépe.
Co kdyby se všichni stali vegetariány? Všechno by se tu přemnožilo a co potom?
1) Člověk přeci nemá v přírodě regulační funkci dravce (jako třeba tygr nebo kočka) - zvířata pro svou potravu si v drtivé většině případů chová zvlášť, mimo přirozený ekosystém, takže na potenciální přemnožení žádný vliv nemá. Pokud by se všichni stali vegetariány (což by nebylo ze dne na den), lidé v zemědělství by snižovali počty narozených zvířat v zajetí podle momentální poptávky.
2) Ale ještě je třeba dodat, že tam, kde do přírody člověk zasahuje, způsobuje často obrovské škody a vymírání živočišných druhů (např. masivním rybolovem v oceánech). Kdyby lidé přestali konzumovat makrely, tresky, tuňáky atd., jejich počet by se časem snad dostal nad hranici ohrožení (od roku 1950 jejich výskyt klesl o 90%) - o přemnožení se dá hovořit jen stěží.
Co bude se všemi těmi zvířaty? Vypustíte je do divočiny? Nebo do zoo?
Je třeba mít na paměti, že člověk má naprostou kontrolu nad reprodukcí těchto zvířat a posílá je na jatka zpravidla ještě před dovršením dospělosti. Pakliže bude klesat poptávka po živ. produktech, hospodářská zvířata se postupně přestanou množit v souladu s touto klesající poptávkou. Není proto třeba přemýšlet nad scénářem milionů zvířat - veganská revoluce ze dne na den rozhodně neproběhne. A pokud by přesto bylo třeba se o nějaká zvířata postarat, již existují stovky azylů, které se o hospodářská zvířata nezištně starají až do jejich přirozené smrti - namátkou třeba Farm Sanctuary (USA), Santuario Gaia (Španělsko), Hof Butenland (Německo) nebo u nás právě vznikající Farma Naděje.
Řešení tedy vidím právě v té postupně se snižující poptávce. K ukončení využívání hosp. zvířat existují také ekologické důvody (skleníkové plyny, velká spotřeba vody, půdy aj.), které jsou vzhledem rostoucí populaci stále naléhavější.
Pro mnoho živočišných druhů by konec domestikace znamenal jejich vymření.
U některých druhů to může být pravda, ovšem nevidím mnoho smyslu v udržování umělých druhů, které byly člověkem vyšlechtěny na vysoký výkon a specifický užitek a pro které je mnohdy už samotná existence utrpením. Kuřata trpí bolestí kloubů pod vahou rychle rostoucího těla. Dojnice vlivem mnohonásobně vyšší dojivosti pociťují nesmírný tlak a často trpí nemocemi vemene i končetin. Nosnice, které dříve snášely ročně jen několik vajec, jich dnes produkují stovky, což je pro jejich metabolismus velice vyčerpávající.
A jen pro zajímavost - některé druhy (ač člověkem vyšlechtěné) umí žít i samostatně v přírodě např. zdivočelá domácí prasata žijící spokojený život na Bahamách. Rovněž lze předpokládat, že je budou chovat lidé v zájmových chovech (podobně jako třeba dnes oslíky či koně).
Zajímá-li vás vyhynutí živ. druhů, pak nezapomínejte ani na stovky volně žijících druhů, které dnes vymírají v místech, kde se pěstuje krmivo pro hospodářská zvířata (tedy jihoamerické pralesy a savany, které ustupují lánům s krmnou sojou a kukuřicí).
Co vám dává právo zabíjet rostliny? Taky jde o živé organismy!
Zvířata neodmítáme zabíjet z filozofické pozice nedotknutelnosti živých organismů, ale ze snahy o minimalizaci utrpení (ač úplně se mu v průmyslové době nevyhneme).
Rostliny taky cítí bolest, takže není třeba nic řešit. Jaký je rozdíl mezi konzumací rostlinny a zvířete?
1) Jistá elementární úroveň vnímavosti rostlin není argumentem pro ignorování prokázané úrovni bolesti, strachu a dalších emocí a kognitivních schopností na úrovni dvou až tříletých dětí, které nalézáme u tzv. hospodářských zvířat. Člověk a např. prase mají společnou centrální nervovou soustavu a spoustu dalších orgánů, ale i mentálních procesů, které lze jen těžko rozeznat od lidského, takže jsou si mnohem podobnější než třeba myš a pampeliška.
2) A i kdyby nám skutečně šlo o ušetření života rostlin, pak je nejlepší být vegany - ti jich zabijí totiž mnohem méně než masojedi. Je to kvůli nutnosti dodat hosp. zvířatům velké množství krmiv (soja, kukuřice a další obiloviny). Zvíře během svého života (než je zabito) totiž spotřebuje mnohem více rostlin než by člověk dokázal sám zkonzumovat.
3) Kromě plýtvání životů rostlin dochází v důsledku živočišné výroby k ohrožení celé planety. Deštné pralesy v Jižní Americe jsou drancovány v drtivé většině právě kvůli pastvinám a pěstování krmiv, která se dováží do evropských a amerických velkochovů. Živočišné produkty rovněž znamenají mnohem větší spotřebu vody a emise skleníkových plynů.
4) Musíme něco jíst, abychom si uchovali život a v rámci těchto podmínek si můžeme dovolit být konfliktní s ostatními obyvateli této planety jen do té míry, abychom sami nevymřeli. Proč nezvolit nejmenší možné utrpení (jak co do komplexnosti individuálního prožitku tak co do množství "trpících")?
5) Představte si, že k vám přijdu na návštěvu a utrhnu si na vašem záhonku kopretinu. Pak přstoupím k vašemu psovi a uříznu mu hlavu. Vážně nebudete vidět rozdíl? V jakém případě zavoláte policii?
6) Shrnutí: Vnímavost rostlin není argument proti veganství ze dvou důvodů: A) Veganství redukuje ubližování rostlinám a B) Pokud rostliny představují etické dilema, pak se týká nás všech, nejen veganů.
Víte kolik bakterií, prvoků a hlístů již lékaři sprovodili ze světa? Copak nemá roup dětský stejná práva jako já?
Ano, jisté procento utrpení je nevyhnutelné. Ale znamená to automaticky, že se nemáme starat o utrpení, které přímo ovlivnit můžeme? To bychom mohli odvrhnout etiku jako takovou a zabíjet vše, co nás napadne a jak nás napadne.
Ale kam až by to vedlo? Bude trestné na záhoně zabít žížalu? A co krysy?
Stejný argument používali i proti ochráncům lidských práv – dáme svobodu černochů, co nastane. Dáme volební právo ženám, kam až to půjde? Budou volit opice? Jde o to řešit to, co společnost považuje za další etický problém k řešení - není nutné hned zabíhat do extrémů.
Stále cítíme rozdíl mezi tím, zdali bylo zvíře zabito neúmyslně (žížala v záhoně) nebo pro zbytečné lidské choutky (žížala jako návnada).
Kdyby se všichni stali vegetariány, nebylo by dost místa na pěstování tolika rostlin na jejich uživení
Je třeba si uvědomit, kolik proteinu se musí dodat zvířeti během jeho života, než je zabito. Z 11 kg proteinu, které zkrmí např. tele, zůstane pro člověka jen půl kilogramu živočišného proteinu - čili získáme zpět méně než 5% toho, co jsme vložili.
Dále máme dejme tomu 1 akr půdy: pokud jej použijeme k pěstování rostlin s vysokým obsahem proteinu (hrách, fazole), získáme 150-200kg proteinu. Nebo jej použijeme na pěstování plodin, jimiž budeme krmit jateční zvířata, která potom sníme. V tom případě získáme 20-50 kg protenů.
Je čistě rostlinná produkce udržitelná?
Oproti živočišné produkci je na zdroje i půdu mnohem méně náročná. Lidská populace roste každoročně zhruba o 1,2 %,35 zatímco počty hospodářských zvířat rostou o asi 2,4 % ročně36. Chov těchto zvířat již dnes využívá tři čtvrtiny světové zemědělské půdy.37 Na krmení hospodářských zvířat se používá třetina obilnin36 a do roku 2050 může toto množství vzrůst ještě zhruba o polovinu.38 Dnes je navíc obilí, které hospodářská zvířata konzumují, obohacováno olejninami, především krmnou sójou, kvůli které šokujícím tempem mizí jihoamerické lesy a savany.39 40
Může se to zdát neintuitivní, ale pokud bychom konzumovali místo masa sóju, pokleslo by kácení přirozené vegetace při získání stejného množství bílkovin o 94 %. Získávání bílkovin z kuřecího masa vyžaduje třikrát více půdy než získávání bílkovin ze sójových bobů, u vepřového masa je prostorová náročnost větší devětkrát a u hovězího dokonce dvaatřicetkrát.41
Zdroje:
35) United Nations. Department of Economic and Social Affairs 2015. World Population Prospects. The 2015 Revision: Key Findings and Advance Tables. Dostupné z: http://esa.un.org/unpd/wpp/publications/files/key_findings_wpp_2015.pdf
36) Alexandratos N, Bruinsma J 2012. World agriculture: towards 2030/2050: the 2012 revision. ESA Working Paper 12-03. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO) . Dostupné z: http://www.fao.org/docrep/016/ap106e/ap106e.pdf
37) Steinfeld H, Gerber P, Wassenaar T, et al. 2006. Livestock’s long shadow: environmental issues and options. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO) Dostupné z: ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/010/a0701e/a0701e00.pdf
38) Pradhan P, Lüdeke MKB, Russer DE, Kropp JP 2013. Embodied crop calories in animal products. ERL 8 (4):1-10. Dostupné z: http://stacks.iop.org/ERL/8/044044
39) Mulder S, Svingen C, Lynch K 2014. Soy Report Card. Assessing the use of ersponsible soy for animal feed in Europe. Gland, Switzerland: World Wide Fund For Nature. Dostupné z: http://www.wwf.se/source.php/1568593/sojarapporten-2014.pdf
40) Hnutí Duha 2010. Vliv Společné zemědělské politiky na expanzi sóji v Jižní Americe. Dostupné z: http://www.hnutiduha.cz/publikace/vliv-spolecne-zemedelske-politiky-na-expanzi-soji-v-latinske-americe
41) Machovina B, Feeley KJ, Ripple WJ 2015. Biodiversity conservation: The key is reducing meat consumption. Sci Total Environ. 536: 419-31. Dostupné z: http://www.cof.orst.edu/leopold/papers/Machovina_2015.pdf
Kvůli vaší sóje se kácí deštné pralesy v Jižní Americe
Je to přesně naopak. Jedná se o krmnou sóju, takže ve skutečnosti jsou to severoamerické a evropské velkochovy, které drancují deštné pralesy a způsobují další nevratné škody. Celá zpráva ke stažení zde: http://www.hnutiduha.cz/publikace/vliv-spolecne-zemedelske-politiky-na-expanzi-soji-v-latinske-americe
Podívat se můžete i na tento odkaz, kde je problém zjednodušeně a přehledně popsán: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=639451 nebo tento http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odvracena-strana-masa-soja-na-maso-z-eu-doplaci-jizni-amerika
Sójové výrobky na našem trhu (např. tofu, tempeh, mléka aj.) jsou velmi často v bio kvalitě a mají certifikát původu. Není však ani problém nakupovat výrobky bez sóji (např. v případě alergie) - např. seitan, robi maso, ovesné, mandlové, rýžové mléko aj.
Zelenina potřebuje vodu, ve vyspělém světě pitnou, a to je též mrhání.
Produkce živočišných potravin spotřebuje mnohem více vody než těch rostlinných, produkuje velké množství skleníkových plynů, znečišťuje životní prostředí a navíc se kvůli velkochovům např. dováží krmná soja z jižní Ameriky, kde kvůli ní mizí pralesy. Např. produkce 1kg brambor vyžaduje 50x méně vody než 1kg hovězího - více info v angličtině zde.
Jedním dovozem zeleniny v prosinci kamionem ze Sicílie moc planetu nespasíte!
Krmiva pro hospodářská zvířata v našich velkochovech cestují půl planety (krmná soja pochází z Jižní Ameriky, kde kvůli jejímu pěstování zmírají původní ekosytémy).
Pokoud se podíváte na potravinovou pyramidu veg a konvenčních strávníků, doporučené dávky zeleniny se pro obě skupiny neliší. Rozdíl je až ve vyšších "patrech", kdy vegetariáni místo masa konzumují více jídel z luštěnin a obilovin - což mohou pokrýt u nás pěstované produkty. Vegan do sebe tedy nemusí cpát žádné hory zeleniny, jak si někteří možná představují.
V každém případě je žádoucí, aby se každý vegan i nevegan snažil konzumovat potraviny domácí nebo dovážené z menší dálky. Spočítáte-li si svou ekostopu, zjistíte, že daleko více záleží, zda je potravina živočišného původu, než zda je dovážená z daleka. http://www.hraozemi.cz/files/File/letak_web.pdf
A co ropa a výrobky z ní? Při její těžbě také umírají zvířata, pokrytci!
V rámci živočišné produkce se ročně zabije přes 60 miliard zvířat, jejich chovy emitují více skleníkových plynů než celosvětová doprava, potraviny živočišného původu jsou až desetkrát náročnější na spotřebu vody. Živočišná produkce je také mnohem více prostorově náročná, což vychází z nutnosti zajistit velkému počtu zvířat ve velkochovech dostatek krmiva, které se k nám dováží nejčastěji z Argentiny a Brazilie, kde pěstování krmné soji a kukuřice způsobuje nevratné škody na jihoamerických pralesích a savanách.
Jistě, že žádný člověk v moderní společnosti se nevyhne negativním následkům svého jednání, pokud nežije na samotě bez elektřiny, ale pokud i takový člověk chce udělat něco pro své životní prostředí, omezení konzumace živočišných produktů je jedním z nejdůležitějších kroků a neudělat nic, protože problémů je příliš mnoho, považuji za alibismus. Něco totiž udělat můžeme a vzhledem k závažnosti ekologických škod zřejmě brzy dokonce budeme muset, jak píší v posledních letech varovné zprávy (nejen) OSN.
Čím budete hnojit tu svoji zeleninu bez exkrementů živočichů?
Existují i rostlinná hnojiva a mnoho veganských farem po celém světě jsou důkazem, že se lze bez živočišných hnojiv obejít viz např. video https://youtu.be/ZjgdxO7DCEY?t=12m34s. Existují weby, které sdružují lidi, kteří farmaří a hnojí bez živočišných produktů: http://www.stockfreeorganic.net nebo http://www.goveganic.net. Jak si vyrobit hnojivo podomácku se můžete dozvědět v tomto českém článku: http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/rostlinne-vyluhy-a-jichy-skvele-hnojivo-z-plevele/
Že se člověk stane vegetariánem stejně nic nezmění
1) Vegetarián (byť pasivně) ovlivňuje své okolí. Lidé, kteří o veg(etari)ánství neuvažovali, ač k němu měli myšlenkově blízko nebo uvažovali, ale báli se, jak to bude skutečně fungovat. Mohou uvidět ve známém názorný příklad toho, že to není žádný problém. Osobní předání know how je nejpříjemnější cesta, jak se něco naučit.
2) I kdyby se tím nic nezměnilo: Kdyby jste žil/a ve společnosti kanibalů (nebo třeba pojídačů psů), asi byste také nedodržoval/a jejich stravovací návyky, pokud by to bylo proti vašemu etickému přesvědčení. Člověk by podle mě měl jednat podle svého přesvědčení. Např. i když většina společnosti třídit odpad nebude, já nějaký ten plast a papír do kontejneru odnesu, jelikož si nepřeji, aby byla země zahlcena odpadky. A stejně tak to je se zabíjením zvířat – jestliže je to člověku proti mysli, neměl by být přímou příčinou (odběratelem, sponzorem) tohoto zabíjení, byť by byl ve společnosti jedním z mála.
Většině lidí zabíjení zvířat nevadí - respektujte názor většiny a citově nevydírejte.
1) Pokud je to názor neinformovaný a zakonzervovaný, není důvod ho trochu nepopíchnout k přemýšlení. Pro zdravý morální vývoj společnosti je třeba tzv. pozitivních "deviantů", kteří upozorní na léta tolerovanou nespravedlnost páchanou na těch, kteří se nemohou bránit. Pokud by se lidstvo vždy řídilo podle toho, co vyhovuje většině, sotva bychom dnes měli práva žen či etnických menšin.
2) I když bude nějaký kuřák v menšině, stejně bude chtít po kuřácích, aby v jejich přítomnosti nekouřili, protože jde i o jeho zdraví. Takže pokud člověk kromě sebe ubližuje i tisícům dalších bytostí, měl by se připravit, že bude muset čelit tomu, co nazýváte "citové vyděračství" ze strany těch, kteří s těmito bytosmi soucítí.
Je to každého věc, jak se stravuje.
Myslím, že stravování je věcí každého pouze do té míry, kdy nezasahuje do života jiných tvorů. Pak to už není pouze věcí jeho samého, ale i těch živých tvorů.
Maso je dobré
1) To, že nějaké bytosti odepřeme svobodu a život má ospravedlnit něco tak přízemního jako je chuť?
2) Rostlinná strava nabízí velké množství nejrůznějších chutí, které spolehlivě uspokojí i toho nejnáročnějšího gurmána. Je dobré si též uvědomit, že hodně druhů masa nám chutná zejména proto, že je ochuceno rostlinnými prostředky – česnek, kmín, balzamikový ocet, pepř, sůl, chilli... teprve zabalené v množství rostlinných surovin chutná dobře. Kulturně jsme si zvykli obalovat do těchto surovin právě maso, ale tato hmota je velice snadno nahraditelná jinou bílkovinnou strukturou, která je po tradiční úpravě chutná, ale je i stejně výživná (tofu, tempeh, seitan, robi aj.) - nebaví-li vás vařit, zajděte si ochutnat něco z rostlinného masa do restaurace Loving Hut a pak mi dejte vědět.
Jsme nejmocnější, vydobyli jsme si toto postavení, proto na to máme právo!
1) A co morálka? Takto by se dal obhajovat i fašismus. (pokud je dotyčný fašista, nemá cenu s ním diskutovat)
2) Predstav si, ze by se k nam buh/bohove/mimozemske inteligence navstevujici Zemi chovali bezohledne a krute jako my ke zviratum, jen na zaklade argumentu, ze jsme nizsi tvorove a tudiz nemame pravo na rovne zachazeni...
To si vážně myslíš, že kvůli tomu, že ses ty stala vegetariánkou se přestanou zabíjet zvířata na jatkách? To jsi teda naivní.
Německý filosof a etický teoretik Kant k těmto úvahám hezky formuloval kategorický imperativ "jednej tak, aby se maxima tvého jednání mohla stát všeobecně platnou normou". Představ si, že se všemi environmentalnimi, socialnimi, zdravotnimi, etickými dopady "výroby" masa by se stejně jako ty, člen nejbohatších 8%, stravovala celá planeta - bylo by to vůbec možné?
Ne, nejsem naivní, abych si myslela, že se kvůli mé snížené spotřebě masa přestanou rázem zabíjet zvířata na jatkách. Stejně tak si nemyslím, že když v Praze nesednu do auta a nepojedu do centra zamořovat lidem vzduch, tak že v centru žádná auta nebudou a bude blaze; když vytřídím odpad, nezajistím, že to tak udělá každý atd atd. Ale je mi proti strsti provádět něco, co je v rozporu s mým hodnotovým systémem.
Kdyby si se ocitl ve společnosti, ve které se jedí psi, lidi (dosaď si něco, co ti vadí:), koupil by sis také takové maso, protože tvé rozhodnutí stejně nic nezmění?
Záleží na povaze člověka a na jeho pohledu na svět. V jedné učebnici sociologie je povedený kreslený vtip davu lidí, kde si každý do jednoho v duchu říká "co člověk sám zmůže":). Snažím se být zodpovědný spotřebitel, který se rozhoduje podle svých hodnot a přesvědčení a ne podle většinových zvyků. "Buď změnou, jakou chceš vidět". Gandhí
Některá zvířata jsou prostě na jídlo
Dřív si lidé taky mysleli, že černoši jsou prostě od toho, aby byli otroky... A ženy od toho, aby rodily děti a vařily jídlo. Prostě věc zažité tradice, kterou někdo nemusí považovat za správnou, může do toho vnést určité etické připomínky nebo se podle svého přesvědčení jednoduše řídit. Pes, kterého mám doma necítí bolest jinak, než prase, které je ve velkochovu, nebo jinak, než pes, na kterém jsou prováděny experimenty. Je to jen sociální konstrukt.
Veganům chybí přirozený zdroj vitamínu B12
Vegané, kteří vylučují i mléko a vejce, by si měli hlídat vitamín B12 (je však snadné jej získávat z obohacených výrobků jako jsou rostlinná mléka či cereálie - nebo multivitaminy).
Toto stravování se kvůli tomu může zdát nepřirozené, ale jen do chvíle, kdy se podíváme, že potřebu tohoto vitaminu mají i býložravci podobní člověku (gorily). Ti jej berou z bakterií žijících v půdě a vlastních exkrementů. Civilizované návyky, mytí zeleniny (kvůli postřikům ani nemáme na výběr) a hygiena nás připravily o vitamín B12, ale stále mi připadá přirozenější jeho doplnění dostupnými prostředky než jíst vlastní exkrementy (jako gorily) nebo uměle vyšlechtěné a antibiotiky nadopované tvory.
Tableta B12 je komfortní náhrada za termity, tak jako je párek komfortní náhradou za syrové maso.
Nechci do sebe cpát nějaké umělotiny, abych měl všechny živiny, radši si dám flák masa!
Nejde o žádné "umělotiny", ale o jediný vitamin B12, který se vyrábí z bakteriálních kultur. Samozřejmě můžeme jíst termity či vlastní exkrementy nebo kvůli tomu chovat zvířata, v jejichž mase se tyto bakterie nachází, ale tahle varianta se mi zdá taková civilizovanější :)
Týrání zvířat je špatné, ale můžeme jíst maso z biochovů.
Ano, ve srovnání s velkchovy jsou biochovy opravdu daleko lepší (je tam např. zakazováno uřezávání zobáků nebo kastrace bez umrtvení), ale většina "bio" zvířat skončí na běžných jatkách. V celkové dnešní spotřebě mají biovýrobky zastoupení pouhých 0,7%. I lidé, kteří si třeba občas koupí "biokuře" nebo "biosýr", si ve většině případů (např. v jídelnách a restauracích) kupují produkty z velkochovů. Otázkou je, zda by bylo možné welfare standardy dodržet i v případě, že by spotřeba biopotravin stoupla třeba na 60%, nebylo by dostatek ploch k výběhu tolika zvířat a musela by zase nastoupit nějaká forma intenzifikace.
Pokud chcete jít cestou welfare a nevadí vám zabíjení zvířat, je to možné, ale je třeba snížit spotřebu těch produktů (např. maso 1x týdně, jako tomu ostatně bylo až donedávna v historii naší civilizace) - jinak tu enormní spotřebu exponenciálně rostoucí lidské populace nic jiného než velkochovy nepokryjí.
Veganství si vymysleli měšťáci, co neví, jak vypadá skutečný kontakt s přírodou. Jsou to jenom rozmazlenci, co neví, co roupama a zvíře neviděli ani z vlaku.
Veganství bezpochyby patří k postmaterialistickým hodnotám a stejně jako další hnutí proti útlaku se šíří hlavně ve velkoměstech a ve společnosti nadbytku. Pakliže člověk sám strádá, pak nemá jednoduše energii zabývat se utrpením druhého. Pokud však jde o to, zda v supermarketu sahne pro kravské či ovesné mléko, má prostor (a snad i morální povinnost) si dát na své volbě záležet. Nenazvala bych to rozmazeleností, ale civilizovaností. Jenom ještě upozorním na to, že ve veganském hnutí v Praze je mnoho lidí z venkova, kteří se běžne potýkali se zabijačkami a podobnými lahůdkami.
Když se přestanou zabíjet zvířata, spousta lidí příjde o práci (zaměstnání)!
Ano a kdyby na světě přestalo existovat násilné chování, tak by zanikly všechny instituce, které se věnují sociálním deviacím. Navíc veganské spotřebitelství nabízí spoustu nových příležitostí... Podnikatel, který již nyní zavede něco veganského, tak se mu to vyplatí, protože už to začíná být výrazná skupina obyvatel (na tom funguje třeba projekt http://pizzavegana.cz). Kdo byl řezníkem, může místo toho začít pěstovat cizrnu nebo šít kabelky z konopných vláken.
Proč jsi vegetarián/vegan?
Zde si každý samozřejmě musí dosadit své vlastní důvody. Já říkávám, že jsem vegan, protože se nechci podílet na zabíjení vnímavých a inteligentních bytostí, protože živočišná výroba příliš zatěžuje životní prostředí a protože je vyvážené veganské stravování nejen bezpečné, ale i zdraví prospěšné a velmi chutné.
Proč ti nestačí vegetariánství?
Protože i vejce a mléko vyžaduje zabíjení zvířat (Vejce: kohoutci ihned po narození, protože nesnáší vejce, slepičky po roce, kdy jsou vyčerpány z nadměrného snášení a sníží se jim produkce. Mléko: telata, která se narodí krávě, aby měla mléko (každý rok jedno) a matka-dojnice po cca 4 letech - ač normálně by se dožila třeba 18 let).
Komentáře
Okomentovat