Naprostá většina českých krav chovaných na mléko se nikdy nedostane na pastvu a je po celý život zavřená ve stísněném prostoru kravína. Někdy jsou dojnice dokonce po celý život uvázané na řetězu. Místo pastvy dostávají siláž, která je často zaplísněná a poškozuje tak jejich játra a ledviny. Aby se udržela vysoká tvorba mléka, jsou krávy za svůj život několikrát uměle oplodňovány a telata jsou jim hned po narození násilně odebírána.
Ačkoliv je mléka celosvětově nadprodukce, krávy jsou šlechtěny na čím dál vyšší tvorbu mléka, a v současnosti dojí až 10 krát více, než je pro ně přirozené. Zároveň s tím jsou krátce po porodu znovu uměle oplodněny a musí tak ještě živit svůj další plod. Tak obrovskou spotřebu energie a bílkovin nejsou schopny pokrýt z potravy, následkem čehož po velkou část života metabolicky hladoví a odbourávají vlastní tuk a svalovinu. Dojnice často trpí bolestivými záněty vemene, které vznikají v důsledku hromadění nadměrného množství mléka. Ke vzniku zánětů přispívají i výkaly ze znečištěné betonové nebo roštové podlahy, na kterých jsou dojnice nuceny ležet. Extrémně velká vemena navíc tlačí zadní končetiny do nepřirozené polohy, která zatěžuje jejich klouby a paznehty, takže třetina všech dojnic v chovech kulhá. Ke kulhání navíc přispívá strava s vysokým obsahem plísní, jejichž toxiny způsobují špatnou výživu paznehtů, na kterých pak vznikají různé bolestivé otoky, vředy a záněty.
Po 2-3 telatech jsou dojnice již tak vyčerpané, že buď podlehnou nějaké své nemoci (časté je úplné selhání jater), nebo se jejich produktivita sníží natolik, že jejich další chov přestane být rentabilní – krávy jsou pak za své celoživotní služby poslány na jatka.
Telata jsou hned po porodu odtržena od matky a zavřena do izolovaných venkovních kotců. Navzájem se již nikdy nesetkají, což pro matku i tele znamená ohromnou psychickou bolest. Veškeré mléko dojnic přirozeně určené ke kojení si vezmou lidé. Telata pak místo mléka dostávají umělou výživu, která narušuje jejich imunitu a způsobuje různé infekce a průjmy. Jalovičky později nahradí své vyčerpané matky, býčci jsou vykrmeni a posláni na jatka.
Biochovy?
I k produkci biomléka jsou chována přešlechtěná plemena krav, jejichž extrémně vysoká tvorba mléka je příčinou mnoha zdravotních problémů a velkého utrpení – metabolického hladu, kulhání, zánětů vemen atd. I v biochovech jsou dojnice uměle oplodňovány a telata jsou jim hned po porodu násilně odebírána. I v biochovech jsou krávy po 2-3 telatech posílány na jatka. Dojnice by sice dle předpisů pro ekozemědělství měly mít přístup do výběhu nebo na pastvu, ministerstvo zemědělství však může i z tohoto požadavku udělit výjimku. V praxi tak jsou některé biochovy od těch konvenčních téměř nerozeznatelné.
Jde to i bez mléka a mléčných výrobků
Mléko a výrobky z něj lze velmi dobře nahradit nutričně hodnotnými potravinami z luštěnin, obilnin a rozličných ořechů či semínek. V receptech lze kravské mléko nahradit jednoduše vodou nebo mlékem rýžovým, ovesným, sojovým, mandlovým apod. Člověk skutečně nepotřebuje k životu mléko ani jiné živočišné produkty. V obchodech se zdravou výživou i některých supermarketech lze nakoupit mnoho chutných, zdravých a vydatných veganských pokrmů, které živočišné potraviny plně nahradí.
Zdroj: http://otevrioci.cz/wp-content/uploads/2013/09/letak_mleko.pdf
Zde video na téma "mléčný průmysl vysvětlený v 5 minutách": http://soucitne.cz/mlecny-prumysl-vysvetleny-v-5-minutach-video
Po shlédnutí tohoto videa mi došlo, že vlastně krávy (neříkám, že to platí plošně, ale alespoň nějaké) v masném průmyslu se mohou považovat za šťastné... a že mléčný průmysl je paradoxně daleko větší zlo, protože jsou nakonec zabity tak jako tak, ale ještě předtím je pro ně každý den trápením.
Je jen na vás, zda to budete podporovat, nebo ne. Alternativy jsou na dosah, stačí jen chtít.
Ačkoliv je mléka celosvětově nadprodukce, krávy jsou šlechtěny na čím dál vyšší tvorbu mléka, a v současnosti dojí až 10 krát více, než je pro ně přirozené. Zároveň s tím jsou krátce po porodu znovu uměle oplodněny a musí tak ještě živit svůj další plod. Tak obrovskou spotřebu energie a bílkovin nejsou schopny pokrýt z potravy, následkem čehož po velkou část života metabolicky hladoví a odbourávají vlastní tuk a svalovinu. Dojnice často trpí bolestivými záněty vemene, které vznikají v důsledku hromadění nadměrného množství mléka. Ke vzniku zánětů přispívají i výkaly ze znečištěné betonové nebo roštové podlahy, na kterých jsou dojnice nuceny ležet. Extrémně velká vemena navíc tlačí zadní končetiny do nepřirozené polohy, která zatěžuje jejich klouby a paznehty, takže třetina všech dojnic v chovech kulhá. Ke kulhání navíc přispívá strava s vysokým obsahem plísní, jejichž toxiny způsobují špatnou výživu paznehtů, na kterých pak vznikají různé bolestivé otoky, vředy a záněty.
Po 2-3 telatech jsou dojnice již tak vyčerpané, že buď podlehnou nějaké své nemoci (časté je úplné selhání jater), nebo se jejich produktivita sníží natolik, že jejich další chov přestane být rentabilní – krávy jsou pak za své celoživotní služby poslány na jatka.
Telata jsou hned po porodu odtržena od matky a zavřena do izolovaných venkovních kotců. Navzájem se již nikdy nesetkají, což pro matku i tele znamená ohromnou psychickou bolest. Veškeré mléko dojnic přirozeně určené ke kojení si vezmou lidé. Telata pak místo mléka dostávají umělou výživu, která narušuje jejich imunitu a způsobuje různé infekce a průjmy. Jalovičky později nahradí své vyčerpané matky, býčci jsou vykrmeni a posláni na jatka.
Biochovy?
I k produkci biomléka jsou chována přešlechtěná plemena krav, jejichž extrémně vysoká tvorba mléka je příčinou mnoha zdravotních problémů a velkého utrpení – metabolického hladu, kulhání, zánětů vemen atd. I v biochovech jsou dojnice uměle oplodňovány a telata jsou jim hned po porodu násilně odebírána. I v biochovech jsou krávy po 2-3 telatech posílány na jatka. Dojnice by sice dle předpisů pro ekozemědělství měly mít přístup do výběhu nebo na pastvu, ministerstvo zemědělství však může i z tohoto požadavku udělit výjimku. V praxi tak jsou některé biochovy od těch konvenčních téměř nerozeznatelné.
Jde to i bez mléka a mléčných výrobků
Mléko a výrobky z něj lze velmi dobře nahradit nutričně hodnotnými potravinami z luštěnin, obilnin a rozličných ořechů či semínek. V receptech lze kravské mléko nahradit jednoduše vodou nebo mlékem rýžovým, ovesným, sojovým, mandlovým apod. Člověk skutečně nepotřebuje k životu mléko ani jiné živočišné produkty. V obchodech se zdravou výživou i některých supermarketech lze nakoupit mnoho chutných, zdravých a vydatných veganských pokrmů, které živočišné potraviny plně nahradí.
Zdroj: http://otevrioci.cz/wp-content/uploads/2013/09/letak_mleko.pdf
Zde video na téma "mléčný průmysl vysvětlený v 5 minutách": http://soucitne.cz/mlecny-prumysl-vysvetleny-v-5-minutach-video
Po shlédnutí tohoto videa mi došlo, že vlastně krávy (neříkám, že to platí plošně, ale alespoň nějaké) v masném průmyslu se mohou považovat za šťastné... a že mléčný průmysl je paradoxně daleko větší zlo, protože jsou nakonec zabity tak jako tak, ale ještě předtím je pro ně každý den trápením.
Je jen na vás, zda to budete podporovat, nebo ne. Alternativy jsou na dosah, stačí jen chtít.
Komentáře
Okomentovat